Když jsem začala se studiem jemnohmotných záležitostí, přišla mi na mysl jedna otázka: Jak mám poznat, že mi něco je, když to, co denně dělám považuju za normální? Konkrétně se jednalo o emoce, o určité obsesivní chování a pár dalších záležitostí, které ke mně patřily co si pamatuju.
Co vlastně dělá fotografa fotografem?
Poslední týden jsem se v rámci optimalizace svého Facebooku přidala do několika skupin, které souvisejí s Nikonem nebo s focením. Kromě velkého překvápka, kolik lidí používá vyšší modely naprosto samozřejmě z druhé ruky a nestydí se za to (jaký to rozdíl oproti fotografickým webům) jsem zjistila, že u fotografů, kteří se věnují fakt focení a míň řečem existuje jedna základní poučka: někteří lidé řeší až moc kraviny.
Po zimě má přijít jaro
Udělalo se tak chladno a zima, až se jednomu nechce nikam vytahovat nos. Přitom dopoledne bylo vesměs fajn; na zimní podmínky bylo celkem teplo a nezalézalo to pod kůži. Občas si říkám, že nejsem běžný fotograf – že nejraději fotím pod mrakem, ale nemůžu přece poznat, jestli světlo mám nebo ne, když mě nejvíc inspirují “divné” světelné podmínky. Dneska mi došlo, že to poznám na sobě: Nechce se mi nikam ven, a na tu zimu koukám jenom opatrně zpoza okna.
Pohádka ze Strání
Přibližně 26 kilometrů směrem k hranicím se Slovenskem leží ukrytá mezi několika kopci obec Strání-Květná. Tam, kde je u nás v nížině centimetr tajícího sněhu mají u bývalého hraničního přechodu na Slovensko nasněženo tři čtvrtě metru a nikde ani náznak toho, že by sníh chtěl dolů.
Bílé prázdno
Je to už nějakou dobu, co jsem nestrašila s foťákem mezi vinohrady. Nikon D3100 si tak vysloužil poslední, bonusové focení. PPL se trochu zdrželo, tak mi náhradní kolega dorazí trochu později než jsem počítala.
22 000 cyklů (plus nějaké drobné)
Kdysi jsem počítala, že mi zrcadlovka vydrží třináct let. Za předpokladu, že budu fotit konstantně 8 000 snímků ročně. Zrcadlovky mají závěrku testovanou na určitý počet cyklů (většinou 100 000 nebo 150 000), a jak docvaknete poslední cyklus, elektronika se zablokuje. Tak nějak si myslím, že mám stejně skluz. Po šesti letech mi ID posledního obrázku ukazuje číslovku 22 000. Na to, že jsem podle propočtů měla být na číslovce 48, je ten rozdíl v číslech celkem znatelný.