Změny v jídelníčku

Začít odvykat chuti na konkrétní jídlo chce v první řadě reálný důvod. Reálný pro dotyčného člověka; třeba nekomfortní pocit v žaludku po brambůrkách, nebo těžko a pocit na zvracení po čokoládě. Rušit něco z jídelníčku, protože někdo tvrdí, že by se to mělo nemívá příliš velký efekt. Většinou to vydrží dva tři týdny, a poté stravovací návyky sklouznou zase zpátky. Když člověk necítí rozdíl mezi jedním a druhým sám na sobě, nemá důvod odpírat si věc, která mu chutná.

U mě to začalo pitím čisté vody. Do nějakých 24 let to šlo stylem “hrnek vody na týden” . Poté jsem najedou začala ztrácet hydrataci z pleti a musela jsem si začít kupovat i noční krémy, následně se objevily bolesti hlavy, které se, mimochodem, dodnes objeví pokaždé, když vypiju méně než 1,5 l čisté vody za den, a jako poslední symptomy potíže se spaním a říhání. Všechno v kupě mě to přinutilo něco s pitím vody udělat – nespat v noci a mít třeštící hlavu přes den se mi nezamlouvalo ani omylem – a hned jsem měla zatraceně reálný důvod, proč si na pití vody dávat pozor. Nejsem totiž typ, který by nějak cítil žízeň, a fungovala jsem spíš na kávách než na čisté vodě.

Od té doby se to začalo skládat pomalu samo. Nejdřív jsem omezila čokoládu, o pár měsíců později mi přestal vyhovovat i pytlík brambůrek za den. Po dvou letech soustavnějšího pití čisté vody míň solím, a naprosto samovolně přestávám mít chuť na brambůrky nebo celou čokoládu. Jedna čokoládová tyčinka na mě začíná být až dost. Snažit se měnit jídelníček jenom kvůli aktuálním trendům nepovažuju za dobrý nápad. Mně se to vykrystalizovalo všechno samo, a upravuju svoje stravovací návyky, protože mě nebaví cítit těžko v žaludku po obyčejných brambůrkách nebo po soustavnější konzumaci čokolády. Od doby, co jsem po brambůrkách nebo čokoládě sežrané večer začala mít problémy se spaním (s těžkým žaludkem se hodně špatně spí) , začala jsem si hlídat, co u televize mlsám. Po zkušenostech z minulého roku, kdy jsem zažila řadu nocí s pořádně rozhrabaným spánkem, jsem nějak přeskládala priority a po pár pokusech jsem se rozhodla nepřehánět to s určitými druhy pochutin.

To ale neznamená, že je to recept pro každého, nebo že to tak mají všichni. Já jsem se do toho stavu dostala po delší době pití čisté vody; pokud nepatříte mezi dámy, který vypijí za týden “celé” 3 kelímky z Bubbleology a nevřískáte pak na internetu, že vám kvůli antikoncepci místo menstruace přišlo pár hnědých cucků, měly byste mít svoje chutě nastavené “tak akorát” . Je zřetelné, že i s nedostatkem vody si tělo poradí: pošle vám takový symptom, který vám bude tak nepříjemný, že se dobrovolně rozhodnete pitný režim spravit bez ohledu na to, jestli cítíte žízeň nebo ne.

Když vařím doma, sním všechno, včetně masa. Poslední dva měsíce se přistihuju, že u restauračních zařízení volím bezmasá řešení. Nevím, jestli je to přídavnými látkami v samotném mase, ale daleko raději beru filé nebo klasickou rybu, ale do vepřového a hovězího se moc nehrnu. Něco mi v tom mase vadí; domácí králičí nebo kachní, případně kupované kuře z ověřeného zdroje jsou v pořádku, ale jak si čistím tělo, začínám si všímat, že se v určité konstelaci bez masa s naprostou samozřejmostí obejdu. Sice zatím částečně, ale uvidím, co se bude dít dál …

« »

© 2017 Vysvobozená.cz. Theme by Anders Norén.

%d blogerům se to líbí: