Změny, procesy a upgrading

Poslední týden jsem byla dost autentická na to, abych si dopřála čas bez psaní na tak dlouho, jak bude potřeba. Ne že by nebylo vidět, co se dělo; řešila jsem interface stránek do té míry, abych byla schopná dotunit co potřebuju a nechat grafiku jak je. To znamenalo zjistit, co se mi líbí a najít šablonu tak, aby se neprala s aktuálním směřováním celého blogování. Doménou poslední doby jsou mobily a tablety, tak je potřeba dělat tak, aby si bloger zbytečně nesabotoval svoji vlastní práci a měl web plus mínus použitelný i na mrňavých displejích.

První krok byl zjistit, co se mi vlastně líbí. I přes ty tuny změn jsem nebyla schopná říct, co je můj styl a v čem se cítím dobře. Teprve poslední měsíc mi dal pár odpovědí. Zjistila jsem, jak chci vypadat jako člověk (tím pádem už žádné zbytečné barvení vlasů nebo líčení všemi možnými styly), a na základě pocitů a poznatků z této vnitřní sféry jsem byla schopná začít rozklíčovávat i tu vnější – tu část s mým webem. Dost se mi líbí jednoduché moderní holčičí šablony. Ten holčičí aspekt je u šablony klíčový, a jestli něco nesnesu, jsou to aktuálně moderní one-page šablony, kde je na první rolovací stránce naskládané všechno potřebné a samotný blog má ultra-jednoduchou podobu. Jako třeba “Hestia” , kterou jsem před časem zkoušela taky. A druhá věc, kterou neustojím jsou šablony s obrovitánským bílým prostorem. Jako třeba Independent Publisher a Independent Publisher 2, které jsem zkoušela taky.  Ano, jednoduchost, ano, ostřejší, hladší a modernější pojetí, ale pokud možno tak, aby nebyla všude jenom bílá. Navíc ještě zabitá obrovskou fotkou, kterou musí člověk odrolovat z plochy celého monitoru.

Možná se to nezdá, ale celkově se to naskládá. Chtělo to jenom přestat se v tom hrabat z nudy a být ochotná poslouchat svoje vlastní líbí/nelíbí, které se mi ozývalo zevnitř. Když jsem tak sledovala nabídku na WordPress.org, líbí se mi ty nově přidávané šablony čím dál míň, a čím dál častěji se přistihuju, jak sebou škubnu u téhož typu šablony pořád dokola. Nějakou tu dobu zpátky jsem si zadala bojový úkol. Ten zněl, že ze života vypustím bulvární tisk. Že existuje všude kolem je jedna věc. Druhá věc je fakt, že nebudu kupovat takové časopisy, nebudu vyhledávat internetové stránky s drby a nebudu se hrabat v tom cíleně řízeném světě, kde jde v první řadě o pozornost člověka. Aktuálně cítím další úkol: přidat k bulváru i seznamy nových šablon na WordPress. Stejně jako předtím u bulváru i tady cítím, že mě to spíš otravuje, tak přišel čas “vyčistit energie” a nechat stránky tak jak jsou. Proto jsem si nechala celý volný týden, aby všechny ty věci ohledně šablony stačily “doběhnout” a mohly se v klidu usadit.

O podobných věcech se mi nechce moc psát. Mám zkušenosti z minulých blogů, a znám se dost dobře na to, abych tušila, jak to asi bude vypadat za měsíc nebo za dva. Něco mi ale říká, že přišel čas podělit se zase o kousek z duše chronického vrtala, co se grafiky týče 🙂 .  Už jsem dost poučená na to, abych si nedávala ani soukromá, ani veřejná ultimáta, co se výměny šablon týče. Když člověk v hloubi duše cítí, že ten směr, kterým se ubírá není úplně ono, je vyměnit grafiku to nejjednodušší, co jeden může udělat. Je to nejvíc vidět a nemusí moc přemýšlet, co chce a nechce psát, nemusí trávit čas sám se sebou a nemusí si dávat tu práci se samotným obsahem. Další logický krok je tedy rozhrabat si rubriky. Vybrat ty, které chci používat a popřípadě založit nové, pokud se směřování nebude krýt s ničím již existujícím. Psát pořádné články a vymýšlet pořádný obsah dá daleko víc práce, než je rozhrabat pár šablon …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *