Zatřást piedestalem

9.3.2018 Mezi nebem a zemí Komentáře (0) 336

Není moc autorů, kteří by se “báli” poskytovat po přednáškách prostor pro “selfíčka” s fanoušky a možnost podepsat knížky, vydali-li nějaké. Většinou se lidí straní alternativní autoři, kterým to jde nejvíc za monitorem, a když se jich ptáte na sraz “v realitě” , tak vám odpoví buď že jim cizí lidé odsávají energii, nebo že to nepovažují za důležité. V okamžiku, kdy se zamknete do svojí vlastní bubliny, je velice jednoduché ztratit kontakt s aktuální realitou (kde má člověk tělo) . Najednou se totiž nemusí setkávat s lidmi, kteří mají jiné názory. Je buď se sebou samotným, nebo obklopený svými příznivci, kteří mají zase ty samé názory, které má daný autor.

Když se takový autor přestane stýkat s veřejností, nemusí najednou hovořit o tom, co a proč dělá. Nemusí nikomu vysvětlovat, proč si vybral zrovna cestu, kterou jde, a nemusí nikomu objasňovat, proč napsal to nebo ono. Diskuze na témata napsaná v článcích, nebo vydaná v knížkách pomáhají čtenářům a příznivcům dát si dohromady názor na autora jako celek, a odpovídání na tytéž otázky pořád dokola nutí dotyčného spisovatele neustále přemýšlet o celé svojí práci. Co dělá, proč to dělá, kam chce dojít.

Podobným způsobem vznikne společenství podobné sektě: neochota pouštět mezi sebe nové lidi (nejsem na internetu, neexistují novinky o mojí osobě, není mě kam kontaktovat), a hýčkání jenom jedné konkrétní skupiny lidí, která se mění jen velice pomalu a velice málo. “Zatuchlý” vzduch bez čerstvého povětří v podobě diskuze s ostatními lidmi vytvoří stojatou žabincovou vodu, která tráví sama sebe jedním a tím samým stále dokola, bez ohledu na to, že danému ekosystému dávno došel kyslík.

Je fajn, když skoupíte všechny knížky, ale je na prd, pokud autor nepořádá sezení a nemá ani web, ani Facebook, skrze který by šel kontaktovat. Člověk má pět smyslů, plus nějaké mimosmyslové vnímání (tam nechoď, podívej se do té ledničky, s tím člověkem nezůstávej o samotě) . Je fajn používat oči a mozek na čtení, ale autora jako takového dělá celek, který znamená tón hlasu, jeho vystupování i samotná energie, která z daného člověka jde. “Ochutnat” na mimosmyslové bázi druhého člověka, abyste si udělali skutečně ucelený názor. Mohou to potvrdit především ženy, které často potřebují vidět daného muže naživo, aby si na něj udělaly kompletní názor (u mě je třeba vzhled podružná vlastnost; většinou je dobrý jen proto, abych rozeznala jednoho člověka od druhého. Daleko důležitější je pro mě energie, která může  být na mimosmyslové úrovni třeba hustá a sirupová, nebo ledová, pichlavá a jehličková) .

Co se týká spisovatelů z úvodu článku, aby mohl pořádný piedestal vzniknout, je potřeba nejdřív zaměřit svoji pozornost na publikace a tvorbu jednoho člověka. Průměrný knihomol, který projde vícero knížek od spousty autorů, takové tendence nemívá, protože má možnost porovnání s jinými autory, a často zjistí, že se někde překrývají, nebo vzájemně vylučují. Když zjistí nesrovnalost, musí danou látku rozebrat do hloubky, a pitvání napsaného se přímo vylučuje se vznikem nějaké zásadnější “posedlosti” daným člověkem.

Je jen málo autorů, kteří nemají aktuální web, nevedou žádnou sociální síť, skrze kterou by s nimi náhodný čtenář mohl komunikovat ohledně jejich práce, a nevedou ani přednášky nebo veřejná čtení, kam by si zájemci mohli jednoduše koupit vstup. Velké části autorů, ať už konvenčních nebo alternativních, jde někam napsat. Některým je “jenom” lépe v sektě, bez nutnosti cokoliv komukoliv vysvětlovat.

Odebírejte blog emailem

Další článek dorazí přímo do vaší e-mailové schránky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *