Hateři jako ovce

Ti spamovací roboti jsou kouzelná stvoření; během několika chvilek vám vykouzlí 833 návštěv za den. 2/3 provozu byly z Firefoxu, proto se přikláním spíš k možnosti, že mě našli roboti než že by to celé mohla být pravda a mně tak raketově vzrostla čtenost. Co když je to ale pravda? Endora funguje příkladně, nejsem ucpaná žádnými komentáři a provoz je plynulý; dokonce i přenesená data se chovají “normálně” . Jediné, co zůstává je to extrémní číslo ve Statistikách návštěvnosti. Na stranu druhou Facebook, kde v týdenním shrnutí svítí 1 zobrazení, 4 reakce by se s takovým výsledkem chlubit ani nemusel. Facebook dělá všechno pro to, aby si uživatelé zobrazení zaplatili, jenom mně se nějak nechce 🙂 .

Tyto extrémy jsou důvod, proč mě pomalu opouští ta touha po číslech a hodnotách, které u ostatních blogerů znamenají úspěch. Ne že by se ze mě stal zenový mistr a buddhistický mnich; když vidím plugin WP statistiky na jedné straně a Facebook na té druhé, nějak mě to nutí nedívat se na návštěvnost a věnovat se svým vlastním nápadům. V poslední době si dost všímám blogerek, které řeší kovbojky v diskuzích. Není to nové téma, jenom se mi v poslední době poměrně dost ukazuje, nehledě na elaboráty, které postupně vznikají na větším množství oficiálních profilů.

Osobně se mi příliš nechce do podobných témat zabředávat. Myslím si, že věnovat se kauzám znamená nechat se stáhnout na úroveň  “profesionálních trollů” . Potíž není v tom, že bych je považovala za nevzdělané, méněcenné, závistivé nebo vzteklé; jde o to, že když konkrétní blogerku stáhnou na svoji vlastní úroveň, mají vyhráno, protože ji bez nějaké větší námahy utlučou. Na poli facebookových flamewarů mají totiž daleko větší zkušenosti než dotyčná blogerka. To je ten důvod, proč je jakákoliv štvavá kampaň nevyhratelná.

Blogerky, které se nechají příliš strhnout do hlubin komentářů na svojí vlastní sociální síti jsou pak většinou ty, které se z kauz nemůžou vyhrabat. Všímám si, že jistá úroveň posedlosti “něčím uvnitř” je nutná, aby flamewar mohl vypuknout a měl pro trolly pozitivní výsledek. Když jste zapálení do psaní, pletení nebo lepení modýlků, nutí vás to věnovat se tomu, co vás baví. Když jste zapálení “něčím uvnitř sebe” donekonečna řešit absolutně cizí lidi, ztrácíte se v internetové síti mezi komunitou zapálených haterů.

Kdyby ty životy, které hateři propírají byly aspoň autentické. Lidé zapomínají, že internet je jedna velká lež, kde si každý může vytvořit všechno tak, aby to působilo přesně podle zadání. Nejedná se tady jenom o iluzi dokonalého profilu, kdy pro čtyři fotky do článku vznikne kolekce 340 fotek, z nichž se ty čtyři vyberou. Jedná se o daleko promyšlenější manipulaci: o znalost psychologie davu, a přímé ovlivňování vzteku, pozornosti – a o manipulaci i se samotnými hatery.

Tak, jako se běžný čtenář nechá zmanipulovat hatery k útokům na vybraného člověka, dají se “profesionální trollové” šikovně přimět k vyvolání války proti konkrétní osobě. Tak bezbřehá nenávist není člověku přirozená. Pokud se někdo nenáviděním živí, je nemožné, aby si zachoval chladnou hlavu a nenechal sebou manipulovat. Tak končí hateři na talíři blogerům a youtuberům, kteří se chtějí “čistou cestou” zbavit konkurence, aniž by jim došlo, že je právě někdo zneužil.

Je to další důvod, proč se nestat haterem: koho by bavila představa, že si s ním naprosto cizí lidé vytírají zadek? S hatery si vytírají zadek samotní youtubeři; stačí naznačit, a všichni skočí po krku vybrané “oběti” . Zhusta také dopředu vybrané – protože v současné době neexistuje reklama, která by fungovala spolehlivěji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *