Temná strana blogování

6 thoughts on “Temná strana blogování”

  1. Súhlasím s tebou takmer vo všetkých bodoch 🙂 nejak tú sledovanosť neriešim, keby sa tym živím tak by som, ale takto to robím len preto, že ma to baví a možno na blog niekto narazí. Neviem či celkom nevýhoda, ale povedala by som ešte že blog je celkom zlodej času, hoci to robím rada, zrazu si uvedomím že je hlboká noc a ja sa hrám s blogom :). Super článok, všetko má aj svoju odvrátenú stranu a raz za čas treba ukázať aj tú 🙂

    1. Děkuju 🙂 S tím časem souhlasím – jak začnu něco rozhrabávat nebo tvořit, dvě hodiny nejsou žádná míra 🙂

  2. Já jsem si na sebe ušil bič tím, že už víc než 8 let píšu každou neděli (jen s výjimečnými dovolenkovými výpadky) glosy k tomu, co se během týdne odehrálo v politice a ve společnosti, a protože nechci psát zdaleka jen to, musím ostatní texty a fotky nějak mezi neděle vecpat :-).

    Ne, dobré blogy se samy od sebe opravdu neprosadí, autor se musí hodně snažit a být sám aktivní, číst, hledat, zajímat se o ostatní. A zvládnout výborně jazyk, kterým člověk veřejně píše, považuji za samozřejmost; ti, co tvrdí, že skvělý obsah jejich článků je podstatný, kdežto jejich mizerná gramatika je podružná, spíš jen nejsou schopni připustit, že obsah je ve skutečnosti většinou stejně mizerný jako použitý jazyk, protože jedno od druhého se nedá jednoduše oddělit.

    Osobně nejsem příznivcem využívání cizích fotek, ale to je možná jen tím, že sám fotím a jinou než vlastní fotku bych na svůj blog pověsil jen ve zcela výjimečných případech. Uznávám, nejsem v tom objektivní, ale dávám přednost tomu, že se bloger snaží tvořit sám a na svých vlastních chybách se přirozeně učí být lepší. Když na tuhle část tvorby rezignuje, pak je to samozřejmě jiná věc, ale mně vůbec nevadí ani články bez fotek, pokud mají co říct :-).

    1. Ty fotky …. já sama se taky cítím líp, když použiju svoje. Párkrát jsem začala hledat z volně dostupných fotobank, ale po článku nebo dvou jsem začala fotit zas.

      Nemám ráda, když někdo nepovažuje češtinu za důležitou, když zároveň dělá blog. Všímám si ale, že je to v poslední době poměrně dost moderní …

      1. Neschopnost se často maskuje tím, že něco “nepovažujeme za důležité”, ono to hned líp vypadá, než když musím připustit, že to prostě neumím :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *