Z deníčku blogerky

Úhel pohledu: Blog versus vetešnictví

První nabídka spolupráce se pro mladší blogerky stala pomalu ekvivalentem prvního sexu pro ženy, které podobné věci řešily o dvacet let dřív. Internet je médium dost otevřené na to, aby si mohl kdokoliv zkusit žurnalistiku i bez stáže v médiích, a aktuálně rozdané karty nahrávají konzumnějšímu pohledu na věc. Najít firmu, která je ochotná zasponzorovat váš bložíneq se pomalu rovná jistotě, že to vaše datlování neskončí někde ve virtuálním kanálu.

Z deníčku blogerky

Chyť si svoji spolupráci

Když jsem ještě rok zpátky četla v rozhovorech nebo v článcích, že těm slavnějším blogerům začaly spolupráce chodit samy od sebe, nějak jsem si to nedokázala představit. Minulý týden jsem začala mít takový neodbytný pocit, že se ty spolupráce začínají stávat reálnějšími a reálnějšími. Nějakého půl roku zpátky jsem narazila na nabídku jakéhosi e-shopu ( byl to první případ, kdy jsem zaregistrovala podobný “Hledáme blogerky” inzerát) , nějakou dobu zpátky jsem viděla na Facebooku jedné spisovatelky nabídku ve stylu: “Přišly mi nové knížky z tisku, hledám pro ně ubytování, značka: za recenzi” , a minulý týden jsem našla zase na Facebooku nabídku značky Saal digital. Saal nabízel poukaz na 1 200 Kč, s tím, že si od nich objednáte fotoknihu a na oplátku o té fotoknize napíšete na sociální sítě nebo na blog.

Z deníčku blogerky

Moje první spolupráce

Dokud se spolupráce netýkaly přímo mě, vnímala jsem je něco jako UFO – každý ví, že existuje, ale v praxi pro něj nejsou tolik důležité. Netvrdím, že nebudu nikdy podporovat konkrétní produkt nebo projekt; jen jsem zatím nenarazila na zajímavé příležitosti.