Svůj vlastní systém

Jednoduše jsem originál.  To jsem si říkala, když jsem se vzbudila po dvou snech, které jsem si nejenom že pamatovala, ale navíc jsem si cíleně a schválně pozměnila děj.

První sen byl o podkroví z trámů a klasické střechy, ze které jsem viděla dřevěné latě, tvořící kostru a naspod hrubé velké trámy v pravidelných rozestupech. Honil mě ďábel a jelikož to nebyl americký velkofilm, ale můj sen, chytil mě, hodil do rohu mezi další mohutné trámoví a polevil v pozornosti. Já jsem začala naslepo utíkat a otevírala jsem jedny dveře za druhými. Pokaždé jsem se dostala zase do další místnosti a v protější stěně zase další dveře. Po dalších takových dveřích jsem si řekla, že se tímto způsobem nikam dál nedostanu, a afirmativně jsem prohlásila, že za dalšími dveřmi bude východ ven. Proběhla jsem dveřmi, našla jsem za nimi vstupní síň a už jsem věděla, že je to moje cesta pryč.

Druhý sen byl z města. Jezdili jsme dopravou, něco jako školní výlet, a jeden spolužák se mě zeptal, jestli se vezmeme. Nejedná se o ženský svatební sen; ten spolužák brzo nato zmizel a mně začala být celá záležitost bytostně nepříjemná. V tom snu jsem řešila, jestli se musím nahlásit úřadům jako vdaná, i když mi manžel zmizel. Ozvalo se moje sebezáchovné Já a řeklo si, že už nechce, aby se mu tento sen zdál. Věděla jsem, že když si změním sen, nebudu muset řešit tu svatební realitu. Nějak jsem v tom snu uvažovala nad tím, že by bylo úplně nejlepší dělat mrtvého brouka, ale vnitřní Já vědělo, že to nepůjde a že budu muset jednat podle toho,co se stalo. Jak to bylo dál nevím; vyvlékla jsem se z toho řízeným ukončením snu.

Před časem jsem si určila cíl do snu: přebarvit oblohu z modré na růžovou. Zatím se zdá, že jsem si zapamatovala, že chci ve snu něco dělat, a když se mi něco přestane pozdávat, vzpomenu si, že můžu jednat. Že bych byla ve snu bdělá? Ještě kousek chybí; věděla jsem, že jsem v nějaké formě virtuálního prostoru a že s ním můžu manipulovat, ale o naprosto plné vědomí ještě nešlo. Otázkou je, jestli to vůbec půjde skloubit: to uvědomění, kdy jsem si ve snu s Filgasem vzpomněla, že už jedenkrát jsem a spím v posteli a po druhé si vykecávám s Filgasem, a to druhé já, které si manipuluje s nepříjemným snem, bourá si ve zdech dveře a končí si sny v nepříjemné situaci, podobně jako jsme kdysi zastavovali pásek videokazety tlačítkem na ovladači.

Jak se to dá kontrolovat a trénovat? Sama zatím pořádně nevím. Věci se začaly hýbat v době, kdy jsem začala číst Keltnerovy knížky. Jsem ale moc liknavý žák na to, abych mohla potvrdit něco zásadnějšího. To jsou takové ty stavy, kdy si člověk říká, že od dnešní noci začíná pořádně trénovat …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *