Fotodeník

22 000 cyklů (plus nějaké drobné)

Kdysi jsem počítala, že mi zrcadlovka vydrží třináct let. Za předpokladu, že budu fotit konstantně 8 000 snímků ročně. Zrcadlovky mají závěrku testovanou na určitý počet cyklů (většinou 100 000 nebo 150 000), a jak docvaknete poslední cyklus, elektronika se zablokuje. Tak nějak si myslím, že mám stejně skluz. Po šesti letech mi ID posledního obrázku ukazuje číslovku 22 000. Na to, že jsem podle propočtů měla být na číslovce 48, je ten rozdíl v číslech celkem znatelný.

Fotodeník

Fotoblogerka: Souboj srdce a rozumu

Bylo mi snad patnáct, když jsem dostala do rukou svůj první foťák. Byl to plastový kinofilmový přístroj, který se babičce vykutálel z nějakého zásilkového katalogu. Odebírala Magnet co pamatuju, a spolu s nějakými prostěradly nebo něčím podobným dorazila i plastová fix-focus škatulka, na které jsem nakonec vycvakala nějaké dva nebo tři filmy.

Virtuální zápisníček

Úklid v hlavě a Vánoční restart

Přestaňte se cpát tím cukrovím a napište někdo nějaký článek.

Kolegyně Kája v jedné Facebookové skupině poznamenala, že už stihla přečíst všechny knížky nadělené pod stromečkem, včetně všech článků, které měla na Bloglovinu v Nepřečtených. Ne že by se něco podobného podařilo mně. Letos byl knižní Ježíšek u nás tak štědrý, že budu mít co číst ještě v únoru; zvlášť poté, co jsem mámě nakoukla do jedné Sabriny Jeffries.

Inspirace

Vánoce u blogerů

Na jednu stranu jsme všichni stejní. Pipláme si svoje blogy, máme je mnohdy místo dětí a nedej Bůh, pokud by chtěl nějaký křemíkový Grinch vztáhnout ruku na naše weby. Na stranu druhou jsme pořád lidi, a i když se náš pohled na Vánoce může lišit, v něčem jsme přece jenom nenapravitelní. Přijde listopad, a začnou se zvolna objevovat články s vánoční tematikou.  Anebo ne? Jak to vlastně mají blogeři s Vánocemi? Tentokrát jsem požádala o pomoc pár svých kolegů, a na Vánoce se jich vyptala. Ať tu nečtete pořád jenom o mně 🙂 .

Z deníčku blogerky

5 nejčastějších důvodů tvůrčí krize

Není důvod vidět tvůrčí krizi za každou únavou, která přijde jako důsledek běžného pracovního týdne. Jednoduše nejsme roboti. Ano, spisovatelé radí, že si máme určit pravidelně jeden čas na psaní. Že si naše hlava zvykne, a začne nám servírovat nápady na požádání. Je ale potřeba držet na vědomí, že nejsme roboti.

Z deníčku blogerky

Mají právo vědět všechno?

Poslední roky je to téma, které hýbe blogosférou. Blogeři začali ve velkém brát nabídky na propagaci firem výměnou za produkty, a zhruba od té doby vedou válku s vlastními příznivci. Mají vůbec nárok vidět blogerovi až do kuchyně? Jako kdyby produkty „zadarmo“ vystavěly zeď mezi blogera a čtenáře. Jako kdyby postavily hráz tam, kde by z podstaty věci měla být důvěra a kooperace.