Jemnohmotně

Číst versus psát

Od mala jsem pořádně neměla jak prozkoumat tu záhadnou moc knížek, o které psali ostatní autoři kolem. Co si pamatuju jsem v nich ležela, a tak mě nenapadlo, že by s četbou mohlo být svázáno tolik dalších věcí. Začalo to nenápadně: doma se mi nakupila veliká spousta zakoupených knih, tak jsem si řekla, že si přestanu půjčovat z knihovny, ať mám čas číst to, co mám doma.

Virtuální zápisníček

Mainstreamový vkus

Zrovna jsem se vyhrabala z období, kdy jsem z hlubin internetu štrachala co možná největší vykopávky. Moje nejlepší úlovky jsou sólová deska Jarka Plška, nějaké „boční“ projekty Jarka Filgase a CD od kapely Vivian, konkrétně „Svět se točí dál“ . To je to, jak i kapelník Vivian tvrdí, že už neexistuje a nedá se sehnat? .

Virtuální zápisníček

Stříhání koulí

Společně s „profesionalizací“ blogové sféry se čím dál častěji objevují muži blogerek, kteří chtějí svojí vyvolené vypomáhat. Nejčastěji v diskuzích, když na „jejich“ blogerku někdo útočí, a oni chtějí dát poznat, že by se anonymové měli držet v uctivém odstupu. Někdo se tomu pošklebuje, jiný zase moralizuje, že by se to dít nemělo – jak se ale vyhnout stavům, kdy budou chlapi bránit svoje ženské, když je to v současné blogosféře akorát tak o kydání hnoje?

Virtuální zápisníček

Každý není normální

Co se tak dívám, jsou dvě věci, které dokážou ženskou dohnat k šílenství: voňavka a chlapi. Aspoň to tak  vypadá; to ohledně chlapů vyvozuju z ženských časopisů, to ohledně voňavek jde vyčíst mezi řádky diskuzních fór, zaměřených na samotné vůně. „Co mám dělat, když mi nevoní nic ani v drogerii, ani v parfumerkách“ není vůbec ojedinělý dotaz. Když si někdo „nesedne“ se zaběhnutými lahvičkami, hned pátrá, kde je problém. A řešit, že je ženská sama a že nejsou chlapi? V diskuzích ohledně chlapů a ohledně vůní se už pomalu dají volně přehazovat podstatná jména, a to bez nějakého většího dopadu na celkový význam diskuze.

Jemnohmotně

Léčitelé

Během svého studia alternativních zdrojů jsem se dostala do stejných vod, v nichž sídlí ruští léčitelé a němečtí homeopati. Nutno předem říct, že mají ve svých dílech hromadu věcí, které stojí za pozastavení a za přehodnocení. Minimálně co se týká funkce střev a všeho okolo. Člověk tak nějak cítí, že to rezonuje s jakýmsi věděním uvnitř a že na tom vážně něco bude. Všechno to je ale zabaleno v nějakém tom balastu, který člověk v tom lepším případě umí odhalovat, nebo se u něj aspoň zastaví a zapřemýšlí, jestli je něco takového možné nebo není, a co to udělá, když bude sporná data používat a následovat.

Jemnohmotně

Dohody

Kolikrát si říkám, že je snad všechno jasné. A kolikrát pak nevidím, že bych někde v něčem měla mezery. Prostě jedu podle zadání, chvíli zkouším, co to udělá a neudělá a pak se rozhodnu na základě výsledků. Já ani nevím, jak přicházejí ty stavy, kdy mě něco praští po hlavě a zařve na mě, že jsou stále ještě věci, které přejímám bezmyšlenkovitě a které považuju za samozřejmost, i když vlastně pocházejí z “externích zdrojů” a rozhodně bych si je měla ověřit taky.