Z deníčku blogerky

Nultý level blogování

Před časem jste mohli na každém třetím kroku zakopnout o blogera. Dnes se situace nezdá jiná; jen si myslím, že se zájemci “rozprskli” po různých sociálních sítích, tak nehrozí velký přetlak jednoho média, a celá nabídka se zdá rovnoměrnější. Když nechcete, nekoukáte na Youtube, a tím pádem vás minou různé youtuberské kauzy. Když nechcete, nenainstalujete si Instagram, a móda načinčaných magazínových fotek vás mine.

Klasické blogy jsou nejčastěji zakládané za jednoduchým účelem “psát” . Jsou ale výjimky, které tomuto pravidlu poměrně dost odporují. Jak tak brouzdám po síti, nemůžu přehlédnout web, který funguje jako nejlepší ve svém oboru, ale přitom obsahuje samé přejaté články od cizích autorů – které bloger navíc ani neuvede. Vezme článek ze slovenského webu, publikuje jej v původním znění – tak je každému jasné, že to nemůže být práce Čecha – , a když se dostanete na konec, zjistíte, že je to jen první část série, pod článkem se na vás usmívá “Pokračování příště” , ale nikde není k nalezení ani slůvko o autorovi.

Jako vrchol všeho vám v diskuzi bloger odpoví, že přece napsal, že to upravil, a má uvedeno, kdo napsal předmluvu, a že ostatní věci řešit nemusí. Že to není jeho povinnost, a nádavkem přidá pár stesků, že ten původní web už stejně neexistuje, případně že má beztak tak mizernou návštěvnost, že by mu měli být ještě vděční, že se rozhodl materiál přetisknout.

Pokud máte založený blog s původním záměrem psát, na jednu stranu neřešte, jestli je to nebo ono dost dobré a jednoduše piště (vaše vlastní osobnost je dost unikátní na to, abyste si zajistili originální web – pokud budete sami sebou) , ale na stranu druhou se vyvarujte materiálu, který doslovně “vykrádá” druhé autory. Možná pro vás morálka není nejlepší důvod; proto ještě zmíním, že Google srovnává řetězce textu na webech, a pokud najde dva totožné články, zveřejní dřív ten, který je starší, a kopii zařadí až na chvost zobrazených výsledků hledání.

V okamžiku, kdy máte touhu začít s blogem, většinou máte v hlavě i nějaký ten vzor. Je naprosto v pořádku, vyjdete-li z jeho či jejích článků, a předěláte si je po svém. Vezmete originál, vyjdete z něj, vytvoříte na jeho základě vlastní práci, a následně pod zveřejněným textem uvedete původní dílo a původního autora. Psát se naučíte nejlíp tak, že budete psát všechno to, co byste “napsali líp sami” . Čtete cizí blog, a hýbe vám žlučí postoj autora? Máte jiné názory, než vám předkládá původní pisatel? Není nic jednoduššího, než sednout k textovému editoru, a napsat na dané téma vlastní článek. Jak budete psát a psát, časem začnete tvořit i vlastní články bez nutnosti “pouze” reagovat na názory, které ve vás rezonují tím či oním způsobem.

Kopírovat cizí články a zveřejňovat je u sebe je “nultý level” blogera. Znamená, že vás zajímají konkrétní témata, ale nemáte dost důslednosti, trpělivosti a pracovitosti, abyste na základě daného tématu vytvořili vlastní obsah. Talent je pouze třetina všeho; ten zbytek jsou pracovitost, trpělivost a odhodlanost. Pracovitostí, trpělivostí a odhodláním můžete navíc nahradit pokulhávající talent – mátel-li dostatečně silnou motivaci k tomu, abyste se danému odvětví věnovali.

Líbil se ti článek? Nezapomeň jej sdílet na sociální sítě! Děkuji 🙂

Autor Andrea V.

Všechny svoje zkušenosti používám ke vzdělávání a k pobavení nejen kolegů blogerů, ale i všech, kteří mají zájem nahlédnout za závoj blogování. andrea@vysvobozena.cz

14 komentářů u „Nultý level blogování“

  1. Čerf říká:

    Pokud pro blogera není nejlepším důvodem, proč nevykrádat bez uvedení zdroje jiné autory, povědomí o morálce, je mi líto, pak pro mne je to naopak ten nejlepší důvod, proč se na podobný blog už nikdy nevrátit.

    1. Andrea V. říká:

      Já takový přístup taky nemám příliš v lásce .

  2. veruce říká:

    Nechápu. Já jsem ale malá ryba, která nikoho nezajímá, takže možná proto nechápu. Nemám potřebu přebírat cízí články. Když už odněkud čerpám, uvedu zdroje, ale hlavně ten článek napíšu vlastními slovy tak, jak chci dané téma zpracovat já. Pokud bych chtěla na nějaký zajímavý článek upozornit, vypůjčím si třeba pár myšlenek, které jej vystihují nebo na něj navnadí, ale jinak na něj pouze odkážu. Rozhodně ho nebudu publikovat celý, bez uvedení autora už vůbec ne.

    1. Andrea V. říká:

      Ano, pro člověka je to “nenormální” . Praxe ale ukazuje, že je podobných autorů pořád dost.

  3. Soňa říká:

    Pekný článok, páči sa mi, ako si to poňala. Každý sme iný, no to kopírovanie článkov, to aj naozaj niekto robí? Ach jaj…

  4. TaPerfektní říká:

    Dobrý článek, originalita je důležitá. Obzvlášť dnes v tak obrovském množství blogů.

  5. Lenn říká:

    To vážně někdo dělá, že kopíruje cizí články? :O Myslela jsem, že tohle se děje jen u dětských blogerů většinou na blog.cz, jak si ještě pamatuji. To je hrozné.

    LENN

  6. Bára říká:

    To je smutné, že se najdou tací, kteří nemají dost originality, a proto musí brát odjinud, ani dost svědomí, a proto jim to žíly nedere. Zajímalo by mě, jestli takové blogery blogování opravdu baví – jestli z něj vůbec něco mají.

    1. Andrea V. říká:

      To je zajímavá myšlenka. Člověk, který chce psát web by měl přece primárně fungovat na to psaní … ale asi to tak nebude fungovat u všech 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *