Zvlášť v oblasti alternativního bádání je víc než vhodné číst pečlivě a sledovat, co kde autor psal, s čím začal a s čím operuje na konci článku. V textech podobného zaměření se často opakuje několik základních nedostatků, na které je potřeba dávat pozor.

Překroucený postup
Je rozdíl napsat, že ke vzniku vitamínu D je potřeba sluneční svit (jako reaktant) a je rozdíl napsat, že sluneční paprsky vitamín D obsahují (instantní v prášku). Stejně tak je rozdíl říct, že hlíva ústřičná léčit rakovinu pomáhá (posiluje tělo) nebo říct, že hlíva ústřičná rakovinu léčí (sama, bez ničeho dalšího). Často se jedná o zjednodušení složitějších pasáží; výsledek už ale nemusí být pravda.

Vezměte si, že…
Rozšířený nešvar. Na začátku odstavce autor napíše: “Kdyby bylo slunce růžové”, napíše pár dalších vět a na konci odstavce čtete “Protože všichni víme, že je slunce růžové” a z původní hypotézy se stal fakt. Tento fakt poté autor používá všude jinde a když se ozvete, odpoví vám, že jste ignoranti. Často texty plynou pozvolně a nenásilně a vy si ani neuvědomíte, že autor přehodil svoje hypotézy za ověřená fakta.

Zatajování dat
Autor naservíruje bombastickou konspiraci a odvolává se na paní, která měla přístup k tajným archivům, ale už je mrtvá, případně vás odkáže na Google, s tím, že “normální člověk to přece vidí”. Tím pádem jste vázaní pouze a výhradně na autorovo slovo. Konkrétně u alternativních směrů je ale vždy lepší srovnat mezi sebou několik různých zdrojů. Platí, že co autor, to jiný recept na svůj vlastní alternativní vesmír a čím víc jednotlivých pohledů budete jako začínající mít, tím lépe pro váš celkový rozhled.

Axiomy a postuláty
Jsou to ustálené definice, které jsou prokázané, můžete se na ně spolehnout a není potřeba nic dokazovat.

např.: Libovolnými dvěma body lze vést právě jednu přímku.

Potíž nastává, libuje-li si autor v intuitivnu a odmítá-li “světské, vědecké a demagogující” vzdělání. Na úroveň faktů, které jsou den co den prokazovány znova a znova běžnou praxí pak staví svoje texty, s tím, že “když to nemusí dokazovat oni, nemusím nic dokazovat ani já”. Je pravda, že třeba vztek nebo lásku do lahvičky nezašroubujete, ale zase není dobré věřit nekriticky všemu.

Změny, opravy a překrucování vlastních výroků
Když to přeženu, autor na začátku napíše, že má rád vanilkovou zmrzlinu a v průběhu textu zjistíte, že autor žádné mléčné výrobky nejí, protože mléko je v přírodě určeno pro mláďata a dospělým jedincům škodí. Často se nejedná o tak viditelný protimluv, jen o úpravu vlastních slov tak, jak se to autorovi zrovna hodí, popřípadě můžeme narazit na změnu vidu slovesa nebo uspořádání věty, kde se změní tvar některého z klíčových slov. Výsledkem je pak úplně jiný názor, než na začátku textu.

Umět v klidu a s ledovou chladností přečíst alternativní text považuju za důležité. Podobného materiálu je všude hromada a zhusta jsou to dlouhé náročné texty, z kterých člověka brní hlava. Tím spíš je jenom k užitku rozdělit si čtenou látku na části a pomalu se tím prokousat – ve spoustě takových textů jsou zajímavé podněty; člověk to ale musí umět protřídit.

Pozná-li se někdo v průběhu textu, je to jeho vlastní záležitost. Článek není útokem na nikoho konkrétního, je to jen ukázka nejčastějších hrubých chyb, kterými si autoři zbytečně škodí.