V hlavě

I 20% naděje může vyjít

Už bussinessman T. Harv Eker ve svém nejslavnějším citátu uvedl, že úspěšní lidé věří, že svůj život drží ve svých rukou. A že ti neúspěšní  tvrdí, že jsou zmítáni osudem a náhodou, a fakt, že někdo uspěl, je jen výsledek nahodilostí. Naděje samotná je jev, který závisí na nelogicky založené víře, že bychom chtěli konkrétní věc, nebo konkrétní výsledek.

Naděje samotná nese vědomí, že sami nemůžeme nic dělat. Že je to všechno  na kostkách osudu, a dokud nemáme výsledek před svýma očima, pořád můžeme operovat s tím, že to může skončit podle našich not. Někde jsem zaregistrovala hlášku, že si nějaký muž nedělá těžkou hlavu z budoucnosti. Až přijde, bude se dané věci věnovat, ale do té doby by se jenom zbytečně po druhé terorizoval.

Víra je pozitivně polarizovaná síla, která může člověku pomoct přeletět hory. Strach je prakticky víra polarizovaná negativně; strach je ve svojí podstatě stoprocentní víra v to, že daná věc špatně skončí. Naděje je někde mezi; nejsme tak silní, abychom věřili, že to skončí dobře, ale nechce se nám na sto procent věřit, že selžeme, a držíme se i toho posledního stébla, které máme; držíme se faktu, že se daná věc ještě nestihla promítnout v realitě, a doufáme, že ji svým přáním “pohneme” správným směrem.

Naděje si zvykla držet se lidí, kterým není příliš vlastní negativní způsob uvažování. Samotné vrozené morousovství člověku neumožňuje živit čistý paprsek ostrého světla, kterým naděje je. Je tím zajímavější, že světlo naděje nemá se světlem víry příliš společného. Vizuálně je víra sluncem, které naději dopřává trochu bledě zeleného odraženého světla. Je zajímavé, jak málo se negativita snese s nadějí, i když ze svojí vlastní podstaty není naděje až tak moc silným zdrojem světla. Ale i ta bledá odražená záře je dost silná pozitivní síla na to, aby odlišila “ztracenou” duši od člověka, který čeká jen na mini-náznak, že se věci mohou hýbat i jinam. Pár správných shod situací, a z doufajícího člověka se stane nová silná zapálená pochodeň.

Lidská hlava má v  rukou všechny potřebné klíče. Nejtěžší se přinést rozumu důkazy, že na způsobu myšlení záleží. Paprsek naděje, i když bledý a odražený, už pátrače nenechá sklouznout zpátky.

Inspirací mi byla blogerka Zlatice se svým článkem “20% naděje” .

Líbil se ti článek? Nezapomeň jej sdílet na sociální sítě! Děkuji 🙂

Autor Andrea V.

Jsem blogonomádka se zkušenostmi s mnoha projekty. Všechny svoje pokusy používám ke vzdělávání a k pobavení nejen kolegů, ale i všech, kteří mají zájem nahlédnout do hlavy bláznovi do psaní :) . andrea@vysvobozena.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *