Mokré focení

Není to tak dlouho, co jsem psala, že nechávám svoje kreativní kanály odpočívat. Nějak jsem neměla sebemenší ponětí, co chci fotit, tak jsem fotila jen tak čistě pro zábavu a nic nikam nehrotila. Používala jsem stejné obrázky k článkům, dokonce jsem zkusila používat snímky volně použitelné z internetu; nicméně zjistila jsem, že mě štve, když má někdo u článku stejný snímek jako já. Což je, řekněme si to na rovinu, u volných licencí celkem radikální problém 🙂 .

Čekala mě plánovaná návštěva, kterou nezrušilo ani hodně ošklivé počasí. Zataženo, deštivo, studeno, sychravo – psa by ven nevyhnal; celé to zavánělo ideálně kávou a kupou seriálů, jenže bohové to chtěli jinak, tak jsem se s dostatečným předstihem vypravila na spoj. Šla jsem kolem parku Petra Bezruče (pro ty, co neznají spíš slovy deset až patnáct stromů mezi zubařskou ordinací, městským úřadem a jakousi školou, ale jmenuje se to park, tak tedy park) a pocítila jsem to, co už dlouho ne: nutkání fotit. Mokro, zataženo, lezavo – jenže právě to mokré prostředí byla ingredience, kterou jsem do svých fotek potřebovala.

Nemám vodotěsnou zrcadlovku, ale nepršelo moc. Vzhledem k “obřím” rozměrům “parku” jsem beztak vytvořila jenom pár snímků, protože jinak vážně nebylo co. Makroobjektiv jsem nevzala, a navíc mi prskalo za krk. Nehledě na to, že si mezi lidmi poskakujíce v podřepu s foťákem pokaždé připadám jako kretén. Vzpomínám si, jak jsem jednou už vyrazila s foťákem a zároveň s deštníkem, protože jsem si naplánovala focení, začalo mi pršet a já se výletu s foťákem nemínila vzdát. Tehdy mě nenapadlo, že bych se tomu chtěla věnovat důkladněji. No – hlava si ten nápad uložila, a vytáhla jej, když jsem zpracovala rozdělaný cyklus 🙂 .

Drátěná sedátka jsou hezká, ale praktičnost prověří až čas.

U podobných projektů to bude ještě chtít retuš značek a aut … Pilotní snímky dopadly dobře, tak příště už naostro 🙂 .

« »

© 2017 Vysvobozená.cz. Theme by Anders Norén.

%d blogerům se to líbí: