Zákonitosti lucidního snění

Hledat poznání v knihách je naprosto přirozený postup. Nenapadá mě, proč by člověk neměl hledat u zkušenějších lidí rady s jevem, se kterým si neví rady. Naneštěstí zrovna spánek je věc, u které “rady zvenčí” spíš škodí. Zní to divně, když to píše člověk, který chce právě o lucidním sněním psát. Když se ale na chvíli zahrabete do knih, najdete hezkou řádku postupů, které vás budou spíš nervovat a demotivovat.

Krok číslo jedna – pamatovat si všechny sny. Nebo aspoň začít pracovat na tom, abyste svoje sny brali doopravdy vážně. Počítá se s tím, že si začnete sny zapisovat, i když si po probuzení vybavíte jenom útržky. V praxi to vypadá tak, že si nabouráte svoji ranní probouzecí rutinu, abyste někde vyškrábali těch pět minut na psaní. Každý se budí jinak, a existují lidí, kteří se bez svého čtvrthodinového probouzení neobejdou. Ráno mívá hodně lidí rozpočítaný čas na minuty a zhusta se stává, že minutky spíš scházejí. Po několikátém selhání pak logicky přicházejí výčitky a psychický tlak, a ty znamenají daleko vážnější problém než fakt, že to psaní nemáte ráno kam nacpat a odpoledne si už nic nepamatujete.

Existuje dokonce vážně míněná metoda, která učí probudit se po každém snu a ten každý si hned začerstva napsat. Ano, pokud v noci víte o třech snech, tak se v noci třikrát vzbudíte (cíleně) , a budete znova třikrát usínat. Zkusila jsem to, a odnesla si z toho parádně rozhašené spaní. Ne, tudy vážně cesta nepovede.

Spánek je spíš psychická záležitost, a jakkoliv nervózní mozek večer před spaním dokáže zavařit celou noc včetně následujícího dne, pokud vám nervy na pochodu po několika neúspěšných pokusech nedovolí usnout dřív než ve dvě ráno. Lucidní snění se nedá učit nátlakem nebo regulovanými činnostmi, protože když usnete, tak jednoduše spíte a probudíte se až ráno. Večer se můžete rozumově a logicky rozhodnout, že až přijde sen, uděláte to a to. V praxi to ale vypadá tak, že ten rozumový mechanismus včetně zadané úlohy “naběhne” až s ranním probuzením, v době, kdy jsou človíčkovy sny dávno v tahu.

Jakožto podvědomá činnost bude chtít kontrola snů usměrnit hlavu v bdělém stavu. Když jsem se naučila vypnout těkání mysli, zaměřit se na přítomnost a skutečně vnímat, co kdo dělá a co se děje, vklouzlo mi i do snu bdělé uvažování a několikrát jsem se usměrnila, co se týká plánovaných věcí nebo nepříliš šikovně zvolených cest.

Podvědomá činnost znemožňuje využít postupy, které dostávají mysl pod tlak, protože cílené soustředění a de facto využívání kapacity mysli na tvrdé usměrňování některým směrem ubírá prostor samotným samovolným procesům, které tak nemají kde probíhat. Když to přeložím do češtiny, příliš velkým množstvím zadaných cvičení, meditací a úkolů si zaplácáte podvědomí “podružnými” procesy, a nezbyde vám prostor k pozorování samotného spánku v jeho přirozeném stavu.

Spánek je záležitost, která nejde uchopit klasickým rozumovým systémem, který se rozhodne, pomocí různých zkušeností a uložených dat vyhodnotí nejschůdnější cestu a pomocí řídícího mechanismu ohlídá splnění. Pro dosažení lucidity je potřeba uvést do rovnováhy i “ten zbytek” , který nespadá do mužské – aktivní části, který odpovídá spíš ženské – intuitivnější půlce, a tato nutná souhra je jedním z možných důvodů, proč lucidity nejde dosáhnout. Netlačit, pozorovat a učit se vysledovat úplně jiné způsoby “manipulace” s vlastními sny – je to úplně první věc, která neumožní hledat moudra venku. Je to první věc, kterou si v první řadě musí každý vypozorovat sám v sobě.

2 thoughts on “Zákonitosti lucidního snění

  1. Kdysi jsem si sny zaznamenával – pokud mne tedy nechaly si je aspoň zčásti zapamatovat – ale je fakt, že jsem to nikdy k ničemu rozumnému nepoužil, snad s výjimkou inspirace k pár blogovým článkům :-).

    • Moznost tvorit myslenkou, kdyz si uvedomis ze spis a ze budou sny reagovat zni jako zabava. Jinak, ja si je vesmes abi nepisu, nepocitam-li clanky na webu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *