Jak jsem skončila s kávou

Když jsem u Doreen Virtue četla, že vás andělé začnou směřovat k jakési světelné dietě, tvářila jsem se na to všelijak. Zvlášť když “Andělská dáma západního pobřeží” přidala, že vás ty změny budou těšit a vyplynou samy a přirozeně. Už to vidím – někdo mi zakáže pytlíčky Jacobs Latté s kapucínem navíc a dvěma cukry, sebere mi čokoládu a já z toho budu nadšením skákat metr do stropu. Už se  vidím :-).


Od smrti dědy, v prosince 2012, jsem se začala tak nějak zabývat magií. Nejdřív Cunninghamem a Wiccou, kterou jsem asi za rok opustila, a moje směřování se víc přiblížilo k Alue (andělé a energie). Musím přiznat, že se mi od té doby hlavou pár úprav honilo.

Nejsem a nebyla jsem žádný pijan; i tak jsem ale cítila návrhy přestat i s tou troškou alkoholu a úplně vynechat kávu. Měla jsem to poslední dva roky v podvědomí, než jsem se rozhodla a zkusila Caro – směs ječmene a čekanky, se sójovým mlékem. Dokonce bez dvou lžiček cukru na kopeček, jako bývalo mým zvykem u kávy. Světe div se – nějak mi to sedlo.

První dva dny bez kofeinu byly kruté. Úporně mě bolela hlava, ale pak to přešlo. Když jsem se po delší době zase dostala ke kávě z automatu (“dešťovka”), zjistila jsem, že mi to už ani nechutná.

Stejně tak nevím, kam se poděla moje chuť na čokoládu. Spíš mě potěšíte čerstvým domácím hroznem, okurkou nebo paprikou. Když jsem vysílená, jednou za uherský rok se mi splaší mozek a já se čokoládou “zregeneruju”, ale stejně je vidět, že ta světelná dieta nějak záhadně funguje.

Další úroveň je dostat do sebe odpovídající množství vody. Zkusila jsem vlažnou vodu z kohoutku a nějak mi to jede. Trochu si ji převařím v konvici – jenom tak, aby byla vlažná, ale dala se pít – a vzpomínám na ten článek o Ayurvédě, který mě na to přivedl. Snad mi to nebude trvat další dva roky, než se mi s tím podaří hnout:-).

Odkazovník

Usínání na Keltnera
Napiš knihu
Bovisy kam se podíváš
Kouzlit jedině praxí

« »

© 2017 Vysvobozená.cz. Theme by Anders Norén.

%d blogerům se to líbí: