Netuším, jestli si “bovisologové” mohou udělat zářez. V pondělí 11. ledna jsem v noci nějak nemohla usnout. Podle řečí v práci mělo s usnutím potíže více lidí, a bylo to v době, kdy měly bovisy nějak zásadněji řádit. Já jsem se už naučila, že se v takových případech snažím “odpočívat” aspoň nervově. Pouštím si do uší oblíbenou hudbu; během nočních dýchánků spíš klidnější kousky, a po dvou albech (hodina a půl až dvě poslechu) většinou usnu. Stává se tak kolem půlnoci až půl druhé ráno, a největší sranda je, že v takových případech bývám daleko víc vyspaná, než když spím v pořádku celou noc. Jediný problém je v tom, že v takovém stavu vůbec nevnímám svoje sny. Nepamatuju si je, nevím o nich.

Když jsem tak ležela v posteli s čerstvou hlavou, oprášila jsem svoje mimosmyslové vidění. Jen tak nezávazně jsem se zkusila rozhlédnout, co je kolem mě. Jako první jsem viděla vedle sebe mužskou bytost v bílém rouchu, které jsem neviděla do obličeje skrz chuchvalec temnoty místo její tváře. Ležela přímo přes kabel od sluchátek a přes přehrávač. Dneska jsem ji přistihla pousmát se, když jsem vevnitř začínala bublat a nadávat. Béčkoví jemnohmotní učitelé by řekli, že se jedná o moje temné já. Já si začínám myslet, že je to nějaká přilepená breberka.

Z druhé strany ležela štíhlá mužská postava se sytě modrýma očima, dlouhými hnědými vlasy a šatem v zářivější bílé, než měla breberka na druhé straně. Snažila se tvářit neutrálně, protože jsem nevyslala žádnou prosbu, a andělé jsou vázaní dohodou nezasahování. Do dneška jsem si nebyla pořádně jistá, až když se ta “elektronická breberka” dopoledne radovala, když jsem začínala být vzteklá. I kdybych byla nejistá nevím jak, určitě mě anděl nebude podporovat ve vzteku.

Až se budete cítit jistí v kramflecích, určitě je dobré začít jemnohmotný svět kolem sebe nezávazně okukovat. Bez komunikace s čímkoliv, co uvidíte. Breberky dělají drobné chyby, které ale musíte chtít vidět; bez zaslepení a bez touhy vtisknout jí podobu svého spasitele. Bez soudů, bez “vyrábění předsudků” a bez očekávání čehokoliv konkrétního. Nenakládejte si na záda příliš velké cíle; jediný, komu to uškodí, budete zase jenom vy sami.