Virtuální zápisníček

#jsemdost

Blogerka Bára napsala 15. března článek, který hovořil o mnohdy přehnaných požadavcích na dokonalost, které vůči sobě míváme. Pokud nás soudí ostatní lidé, dá se to ještě pochopit (nevidí do nás a mají potřebu vyjadřovat se k záležitostem, které se jich netýkají) . Když ale soudíme my samy sebe, je to o to horší. Tušíme, že to, co vidíme na internetu je jen úzký výřez, který navíc prošel pečlivou cenzurou. Ani to nás ale mnohdy neodradí od pokusů našroubovat si svůj “průměrný” život do stránek magazínu Vogue.

Virtuální zápisníček

Platí kampaň “Me too” doopravdy za spásu?

Když jedna z bývalých “Čarodějek” , Rose McGowan, zasdílela na Twitteru onu osudnou větu: “Podělte se se svými zážitky ohledně sexuálního obtěžování a použijte hashtag Me Too” , možná ani nevěděla, co všechno z toho bude. Ohledně jedné osoby, navíc herečky, která proslula nejvíc právě v roli seriálové čarodějky Paige, ráda věřím, že věděla, kdo je Tarana Burke, a stejně tak věděla, že tato černoška, která hodně pracovala s mládeží, založila v New Yorku nadaci “Dívky za genderovou rovnost” , která měla pracovat se ženami poznamenanými sexuálním násilím, stejně jako měla pomoct černošským dívkám z New Yorské čtvrti Brooklyn, aby měly větší šance zapojit se do společnosti.

Virtuální zápisníček

Když trpaslíci přemalují Zemi

Internet je aktuálně plný dohadů o tom, jestli je Země dutá nebo placatá. Ne, není to vtip; poslední prezidentské volby ukázaly, že stačí trochu víc stresu, a jinak vzorní konzumenti začnou vyjmenovávat jednotlivé důvody, proč nemůžeme kterým novinám věřit. Na konci ledna byste nenašli jediné médium, co by nemělo škraloup skrz hodnověrnost, aspoň podle diskutérů na fórech. Na jednu stranu je fajn, že proběhla osvěta ohledně toho, komu který plátek patří a kdo s kým peče; na stranu druhou si nemyslím, že by to někomu zůstalo v hlavě i po prezidentských volbách.

Virtuální zápisníček

Jak se zbavit celulitidy

Já a sport … Sama od sebe jsem nezačínala nic nového. Chození a focení, občas místo autobusu dojet na kole, ale jinak jsem se držela zásady: “Nevím, neumím” . Až moje druhá polovička mě začala “tahat” na různé harakiri akce.  Když přes zimu “vybalili” vedle kina veřejnou ledovou plochu na bruslení, dlouho netrvalo, a já měla po druhé v životě na nohou brusle.