Rubriky
Z deníčku blogerky

Pojednání o úspěchu

Kosmetické blogerky jsou oblast, která na internetu budí úšklebky nejčastěji. Ostatně, i já mám na kontě pár článků, které o kosmetických blogerkách nehovoří zrovna s respektem. Dětinské způsoby, protože kosmetická scéna „nezraje“ , ale drží se stále ve stejné věkové kategorii, handrkování se o podružnosti typu odkud to má a jestli jí to nedej bože někdo neposlal zadarmo – prvků, které mohou budit takové to protočení očí v sloup je víc. Na druhou stranu je ale pravda, že kosmetická a módní scéna jsou jedny z nejúspěšnějších odvětví, která se na internetu vyskytují.

Pár dní zpátky se Martina Běťáková ptala na Facebooku na náležitosti ohledně širokého záběru témat na webu. Jestli jeden web, nebo víc. Já a další dvě slečny jsme napsaly, že jeden, celý zbytek „blogosvěta“ Martině, autorce jednoho ezoterického a jednoho osobního webu, radil, ať to „nakouskuje“ , sdruží podle snášenlivosti a založí těch webů víc. Objevily se dokonce autentické zkušenosti, které hovořily o odhlašování odběrů a rapidnějším úbytku návštěvníků, když se do nail-art blogu začaly montovat mateřské články, nebo když třeba konkrétně Martina zveřejňovala celý měsíc články roztříštěně – každý článek spadal pod jiné odvětví.

Přinutilo mě to uvědomit si, že beauty a fashion blogerky mají ten rapidní boom z jedné strany opodstatněný; mají jedno téma (kosmetiku nebo módu) , a celý web tvoří pod taktovkou jednoho jediného šuplíčku. Podobně tak weby o podnikání, jaké tvoří třeba Roland Vojkovský nebo Patrik Gajdoš: člověka štve, že mají článek jednou za uherský rok a jsou dost úspěšní, ale už si neuvědomí, že mají web na jedno jediné téma, a tomu se věnují.

Mimo beauty sféru mě nenapadá žádné další pádnější odvětví, na kterém by to bylo tak vidět. Zbytek osobních blogů je tak nějak různě roztříštěná směska od všeho, a to pak vážně záleží spíš na osobnosti, než na článcích samotných. Nakonec měly přece jenom pravdu kolegyně blogerky, které Martině radily, ať témata sdruží podle příbuznosti, a pak každé kategorii  založí extra webovky.  Zní to komplikovaně a zdlouhavě, ale zkušenosti hromady ostatních blogerů v tomto případě mluví proti většímu množství témat na jednom webu (nebavím se teď o módě, kosmetice, péči o pleť a fitness na jednom webu; vyjmenovaná témata jsou nekolizní a dají se v klidu zkřížit) .

Najít ten svůj vlastní kousek inspirace bývá často potíž. Než se člověk najde, semelou jej různé módní trendy, a když si nedá pozor, nepozná se zhusta ani on sám 🙂 . Všechny ty rady okolo rubrik, designu a Facebooku se potom ukážou jako nepodstatné, protože to hlavní jsou pokaždé články. Jak se tak koukám po ostatních blozích, lidé jsou schopní překousnout a odpustit doopravdy hodně věcí. V tomto směru je design vážně jenom podružnost -i když to asi weby, živící se prodejem prémiových šablon, slyšet nejspíš nechtěly 🙂 .

Máte blog? Píšete na jedno téma?
Které odvětví se vám nejvíc líbilo u mě?    

 

Odkazy z článku:

Patrik Gajdoš – Jak na blog
Roland Vojkovský – Nejčtenější slovenský web o blogování

Odebírejte blog emailem

Neprošvihněte už ani jeden článek! Výměnou za e-mailovou adresu vám budou chodit nové články přímo do schránky

Autor: Andrea V.

Jsem Andrea V. , fotografka a blogerka. Mým cílem je pomoct autorům propojit fyzické a nehmotné, protože k blogerovi patří i jeho hlava.

andrea@vysvobozena.cz

4 reakce na „Pojednání o úspěchu“

Před konkrétním tématem dávám přednost blogerovi jako celku. Nechci si od každého vybírat jenom kousek jeho osobnosti, která mi shodou okolností vyhovuje a mixovat si z toho nějaký ideál. Prostě beru blogera takového, jaký je, ať už právě píše o čemkoli. Když je „dobrej“, dobře se čte všechno a navíc je to pestré jako je pestrý normální život. Když to neumí, nečte se od něj dobře ani sebezajímavější téma. Ano, monotématické blogy mají potenciál být z marketingového pohledu „úspěšnější“. Ale přece nepůjdu proti tomu, jak je mi to vlastní, jen proto, abych docílil větší odezvy? Blog dělám přece pro trvalou radost a ne pro pomíjející čísla :-).

Je to hodně o osobnosti blogera. Pokud mě ten člověk zajímá, sleduju všechno, a to je právě to, co využívají marketéři – když si pak zaplatí influencera k propagaci svého produktu a ten ho „jen tak mimochodem“ zmíní, těží z toho obě strany. Až na čtenáře. Ten je často klamán. Není se pak čemu divit, že lidé už jsou podezřívaví a vidí reklamu uplně všude.

Ano, aktuální trend neuvádět reklamy je poměrně nebezpečný. Já sama jsem už před časem nadnesla, že by bylo fajn, kdyby to přestali třídit úplně, nikdo by nevěděl, co koupili a co dostali, a museli by se zaměřit na samotný obsah, který často trpí, ale vědět o reklamě je základní právo každého – zvlášť když 80 procent lidí jsou děti a mladí …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *