Z deníčku blogerky

Jak najít svoji inspiraci?

Některé věci se zdají předem zbytečné a k ničemu; aspoň pro člověka, který sleduje zvenčí, co se s vámi děje. Jsou to mandaly z písku, do kterých se opře vítr: ve vteřině jsou pryč. Je ale potřeba sednout si a tvořit, i když tušíme, že výsledek nepustíme ven. “Umělec” , který tvoří jenom to, co prodá nebo zveřejní? Malíři, spisovatelé, fotografové – většina z nich mívá stohy a stohy konceptů, nápadů, nezveřejněných prací a “soukromých” výtvorů, protože je pro ně tvorba druhý kyslík, a věci vystavované ven jenom nutný přesah.

Ano, bloger má myslet na to, že jeho web čtou cizí lidé; zároveň je ale potřeba vzít na vědomí, že se náš zájem (případně nezájem)  otiskne do našeho výtvoru. Je to podobné, jako pochopit pohnutky zpěvaček a hudební průmysl: pokud vnitřně víte, co chcete zpívat a kam chcete směřovat, žijete si ve svém vlastním soukromém Vesmíru a tvoříte, až se z vás kouří. Naproti tomu je možné pozorovat osoby, které berou hudbu přes tabulky, řeší spíš, co je “moderní” a co “out” , snaží se být světoví – a bez vnitřního zápalu pro “svůj” žánr během dvou, tří alb končí – nebaví mě to, nemá to smysl, nikdo mě nekupuje – na otázku, jak mám jako zpěvačka poznat kvalitní hudbu, je jedna odpověď: správně je to, co mě baví a co se mi líbí. Správně je ta moje vize, ten můj důvod, proč to dělám.

Existují umělci, kteří vás strhnou. Naproti tomu jsou rádia plná skladeb, které se jen tak proplíží éterem, a bez jakékoliv výraznější stopy zmizí. Počítat přes tabulky trendy a dosah, aranžovat určitým způsobem, protože se to “teď zrovna tak dělá” ? Pak se člověk nemůže divit, že jej to nebaví a cítí uvnitř prázdno. Vnitřní vize se nedá naplánovat, i když bývá první věcí, doporučovanou profesionálními kouči, vytvořit publikační plán a mít v zásobě dva, tři články.  To ale neznamená, že veškerá pisatelská práce blogera bude spočívat ve vytvoření jen těch potřebných článků. Ideálně “na první dobrou” , kdy si sedneme k počítači, během deseti minut napíšeme potřebný text, a na týden máme zase pokoj.

Podle mě nemá příliš význam vysvětlovat blogerovi, proč má psát. Články o tom, co má hledat jako svůj význam, kde má najít důvod pro pokračování ve psaní a proč by měl začít s psaním jsou témata, která by měl mít aspoň rámcově uložená v sobě – sám by měl mít aspoň představu o tom,  kam chce  směřovat. Články o hledání smyslu blogování ideálně použít jenom jako směrovky (všímáte si? o “hledání” – o “nacházení” nebývá v titulcích článků ani stopa) . Pokud je inspirace stále poněkud těkavá a průhledná, nezačínat s onlinem a počkat si, až se z nitra vynoří v konkrétnějších obrysech. Vždyť syn Alfonse Muchy říkal, že by malíř neměl před čtyřicátým rokem publikovat; že se za to, co pustí do světa před čtyřicítkou, bude akorát tak stydět …

Líbil se ti článek? Nezapomeň jej sdílet na sociální sítě! Děkuji 🙂

Autor Andrea V.

Všechny svoje zkušenosti používám ke vzdělávání a k pobavení nejen kolegů blogerů, ale i všech, kteří mají zájem nahlédnout za závoj blogování. andrea@vysvobozena.cz

4 komentáře u „Jak najít svoji inspiraci?“

  1. Čerf říká:

    Nemám moc věcí, které jsem udělal před čtyřicítkou a byl bych s nimi dodnes spokojený, ale beru to jako normální vývoj. Naštěstí se průběžně měníme, i když těžko říct, zda k lepšímu :-).

    1. Andrea V. říká:

      🙂 změna je v tomto směru normální i v jiných oblastech života

  2. Jerry Writer říká:

    Tohle je opravdu povedený článek, s kterým se mohu jen ztotožnit. Stejně jako píšeš, tvorba je pro mě druhý kyslík, a myslím, že u psaní se velice rychle pozná, jak to daného blogera baví – a jako bonus to říká také něco o lidské vytrvalosti. Děkuji za zajímavé zamyšlení, zdraví Jerry! 🙂

    1. Andrea V. říká:

      Dekuju za pochvalu 🙂 psat 1x mesicne protoze web urcite neni idealni, a ten zapal se jednoduse pozna 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *