Blogerka po třicítce

Jsou věci, které člověku do dvaceti let přijdou jako vynucené systémem. S tím, že se mně přece nemůže stát, že bych vyměkla, přestala se (skoro) líčit, že ty moje silné černé linky se silným nánosem růžové lesklé rtěnky nemůžou být zdrojem těch udivených pohledů a špatně utajovaných řečí jako: “Teď se pomalu nenápadně otoč, ta je ale zmalovaná”  . Jsou věci, ze kterých člověk jednoduše vyroste, a jsou záležitosti, které k dalšímu levelu ženy jednoduše patří.

Když jsem si začala dělat blogy jako puberťačka, zvládla jsem toho obsáhnout doopravdy hodně. Víc blogů tak  vypadá; najdete tam v kupě deníček, celebrity, šminky, oblečení plus nějaké pokusy o úvahy. Pokud mají blogerky štěstí na češtinářku, jaké jsem měla já, a zkoušela to svoje svěřence naučit prakticky celou devítku na základce 🙂 . Klasicky by blogová scéna měla být odstupňovaná podobně jako ženy v reálu. Netvrdím, že se mezi čtyřicítkami nenajde “zamrzlá puberťačka” , jenom jsou schémata, která mizí s věkem a pokud nezmizí, tak starší blogerce zbytečně ubírají kredit.

Snapchat. Věnečky, psí čumáky a králičí uši jsou věc vkusu. Osobně zastávám názor, že by tyto propriety neměly být denním chlebem ženy, která to se svým blogem / webem myslí vážně a je jí 30 a víc. Je to legrace, občas to oživí sociální sítě, ale k dospělé ženskosti to nepatří. Je to podobné jako hraní si s panenkami nebo s plyšáky: člověku se to líbí, ale časem uzná, že to nejsou propriety, kterými by se chtěl prezentovat na veřejnosti. Stejné cenzuře by měly podléhat i různé zábavné filtry, které povstaly ze Snapchatu a užívá je ve svých InstaStories velká kupa dospělých blogerek a youtuberek.

Neustálé změny v pubertě rychle odvane čas. Pro náctileté je půl roku podobná věčnost, jako pro dospělejšího jedince doživotí, a když to daná blogerka vydrží půl roku až rok, náctiletí followeři to vesměs nebudou držet v aktivní paměti. Když se každý půlrok stěhuje dospělá blogerka, vypadá to už jinak. Ano, je to diskriminující, ale člověk tak nějak počítá s tím, že měla možnost vyzkoušet kde co, a že by po určité době na internetu měla vědět, co chce dělat a kam chce s blogem nebo webem jít.

Radikální změny zaměření a cestování z platformy na platformu můžeme u náctileté slečny odůvodnit jako hledání sebe samotné, ale podobné počínání u starší ženy zbytečně umazává cenné body. Myslím si, že k mládí zkoušení různých věcí patří, a jak člověk dospívá, měl by když už nic, tak aspoň zužovat vlastní záběr témat tím svým směrem. Netvrdím, že se má uvázat k některé ze “schválených” oblastí; myslím, že už by člověk měl tušit, která cesta je ta jeho, i když je konkrétním mixem různých drobností od většího počtu stylů.

Dospělé blogerky jsou málo vidět. Skoro to vypadá, jako kdyby každá žena po třicítce sekla s psaním na internet.  Ano, část z nich objevilo zájmy jinde. Člověk se mění a nemůže v důchodu dělat stejné věci jako v pubertě, ale netvrďte mi, že se v tom množství všech blogerek, které za mých deset let blogování působily, neurodila ani jedna, která by zůstala aktivní doteď. Mainstreamová blogová scéna je vesměs dětinská, a trochu mi na internetu chybí vrstva, která by měla myšlení trochu jinde.

Jde o to, že i ty starší blogerky zůstanou u pubertálních zvyků typu rozpoutávání flamewarů v komentářích (když vím, že mi ten konkrétní člověk odpoví absolutně pokaždé, když mu něco odepíšu, tak mu ještě schválně budu odpovídat na komentáře, aby se měl proč vztekat), žárlivost na ostatní blogerky a následné paktování a podpora bulvárních youtube channelů (hmm – i když – paktování a pomlouvání, to jsme celé my, ženské – špatný příklad 🙂  ) , získávání jména lacinou virálností a vyvolávání senzací za každou cenu (říct, že mě nejdřív oslovili jako specialistu na sociální sítě, a až potom jsem se přihlásila do soutěže a propagovala bych je tedy i bez postupu je pěkně hloupý nápad) .

Blogerky, které jsou nejvíc vidět se přizpůsobily všeobecnému trendu, a kupu svých zvyků si ponechaly z dob, kdy jim bylo -náct . Přitom život se přirozeně mění, mění se i člověk, a tak by jeden logicky očekával, že se budou postupně měnit i dospívající blogerky. Pokaždé to nebývá pravda, a existuje spousta drobností, které dospělým ženám za klávesnicemi zbytečně sráží body.

25 thoughts on “Blogerka po třicítce

  1. To je hezký článek, přiznám se, že kolikrát narazím na blog ženy přes třicet a dokud si to někde nepřečtu, tak si myslím, že koukám na blog autorky do 20 let. Pravda je, že tady se ty rozdíly docela smazávají, občas mám taky pocit, že ještě nechci dospět, je mi 19. Ale když to srovnám s mými blogy v pubertě, byl ten obsah úplně o něčem jiném. Jsem docela zvědavá, jaké to bude za 10-11 let. Zda se něco změní, nebo ne. Líbí se mi takové články 🙂

    • Dekuju za komentar 🙂 . Vzpominam si, jak jsem rikala, ze se v zivote neprestanu malovat. No, a ted si delam oboci a rasenku a nazdar 🙂 Ty veci prijdou vetsinou samy.

  2. Doopravdy super článek k zamyšlení, zrovna poslední dobou se tím hodně zabývám, kde jsou starší slečny a proč jsou všechny “mladé” blogy na jedno brdo. Ne jenom blogy, ale i sociální sítě. Musela jsem článek sdílet, vážně super 🙂

    • Děkuju za sdílení i za komentář 🙂 . Všimla jsem si, že “dospělácké” blogy ani nevznikají, protože když se mladé blogerce změní život (práce, škola, děti) , s blogováním končí. Tak na síti zůstávají jenom ty “mladé” – jak weby, tak sociální sítě, což je celkem škoda.

    • 🙂 Děkuji za komentář 🙂 . Myslím si, že konkrétně webům více tváří ženy vyloženě schází.

  3. Ahoj Andreo, docela zamyšlení – tak nevim, kde jsem vlastně já. Snad jsem někde nezastydla, i když občas mám chuť trosku skadlit a nebýt usedla. Je mi 35 a fakt si občas připadám jak stará rasple. Doufam, ze mi čtenáři nějaký ten postpubertalni úlet odpustí;) krasny den, Iva

    • Nemyslím si, že být dospělá znamená automaticky být zaprdlá a kyselá. Legrace nezaškodí nikdy 🙂 .

  4. Já si vždycky myslela, že když člověk dospěje do určitýho věku, všechny tyhle žabomyší války ho přestanou zajímat. A pak člověk jednou za čas najede na youtube na český videa a vidí tyhle blbosti – ženský neschopný ničeho jinýho, než jen se vzájemně urážet, a blokovat lidi za nesprávnej názor. Diskuze nulová, je to jen o “já jsem ta blogerka, já jsem královna!”. Je to dost smutný. Jediná sranda na tom je, že třeba mně tyhle války nezajímaly nikdy… Snad ani nikdy nebudou 😀

    • Není pořádně o co stát. Legrace je, že jsem zrovna tvůj web viděla dneska ráno na Facebooku a řekla si, že jej musím navštívit 🙂 .

  5. Vzhledem k tomu, že jsem na blogu začal fungovat až po čtyřicítce, teenagerovské “období hledání” jsem přeskočil, takže jsem vlastně ušetřil spoustu času :-). Osobně si nemyslím, že třicítka je u dam nějaký fatální předěl. Při zpětném pohledu se totiž často ukáže, že ty, které vše zvládají s úžasnou grácií a noblesou, byly vlastně takové i dřív. No a myslím, že v každém by měl zůstat kus dítěte s očima schopnýma žasnout a s barevnou fantazií, což ovšem neznamená zůstat navěky ukotvený v osidlech puberty :-).

    • Věřím, že hromada věcí je vrozená a jaksi přirozená. Na některých dámách aktivních na internetu je to krásně vidět 🙂 .

  6. Moc pekny clanek! Musim rict, ze mam obcas pocit, ze alespon v ceskych vodach z mladsich dnes bloguje kazdy druhy. Ne kazdy vsak ma co sdelit zajimaveho a jineho nez po cem prahnou nactileti. Nekdy mi prijde, ze jde o pouhou narcistickou sebeprezentaci na internetu, nekdy me i dvacetileta blogerka prekvapi a teda respekt a klobouk dolu. Myslim, ze s casem se to vytribi, nektere toho nechaji, nektere zkvalitni svou praci, anebo se objevi jine vyzrale, ktere jiz maji svetu co nabidnout jineho nez jak se dnes nalicily a jak jim to na snapchatu slusi s kralicimi ousky. Ja zacala az ve triceti, tak jeste cekam, jak se to u me vyvine pozdeji… 😊

    • Děkuji za kompliment 🙂 Některé blogy vážně postrádají smysl, ale leckteré se z toho zvládají celkem zajímavě vyhrabat. Člověk se mění furt; já jen čekám, co budu psát, až opustím Level 30 a pustím se do čtyřicítky 🙂 🙂 To bude, myslím, taky pořádně zajímavé 🙂

  7. Dospělé blogerky také marně hledám mezi těmi všemi fashion, beauty blogy a možná to je ten důvod. Já mohu říct, že nějak nevím, kde to svoje jiný psaní sdílet, abych neměla pocit, že jsem total mimo… 😉
    Myslím si, že je nás dost, jen jsme se zatím všechny nenašly 😉

    • Nektere zeny jsou dlouho mlade duchem 🙂 . Ja si taky nemyslim, ze bych svuj web chtela nejak rychle rusit.

  8. Ahojky Je to dobře napsané líbi se mi to , no já mám 24 a nějak sem teprv včera s tím začala s blogem, no zatím nějak ani nevím o čem psát tak tam mám dva přízpěvky a jinak nic no nevim nevim 😀 😀 😀 😀 asi to u mě bude vapadat vtipně když tak nic není ale nějak se do toho dostanu jen nevím jak a o čem psát a pod. Tady u tebe se mi to moc líbí ani nevím jak sem se doklikala na tento web ale sem za to ráda :)))

    • 🙂 Děkuju za pochvalu 🙂 Zezačátku považuju za nejdůležitější sepisovat, co člověk sám chce tak, jak ho to zrovna napadne 🙂 . Časem se všechno začne profilovat samo, je dobré na nic netlačit 🙂 .

      • Děškuji za radu no včera mě nic ennapalo tak sem napsala o jedne knize a dneska o tom jak jdu za cestou k vegetariánství a napsla sem přispěvků trošku víc ale ještě jednou moc se mi tvé přizpěvky líbí už se těším na další článek 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *