Z deníčku blogerky

Jak poznat profesionální blogerku?

Změny jsou v průběhu života normální. Nedávno jsem blogerce Hance pod video do komentářů psala, že se online prostor každé dva roky od základu promění. Poměrně rychle přišel i samotný nápad zaangažovat do reklamních kampaní blogerky. Není to tak dlouho na to, že se teď některým nejviditelnějším blogerkám přezdívá “Horst Fuchs”. Tento matador teleshoppingu je synonymem pro blogerky, které berou spolupráce po metrácích, a na všechno odpovídají “Je to super, nic jiného nepoužívám” .

Je v pořádku, že blogový svět tak rychle expandoval. Jen je potřeba naučit se zacházet s mocí, kterou blogerky mají. V první řadě: víte, kolik peněz dá firma do reklamy a do propagace? Využít blogerku, které vrazí produkty, aby pak jen řekla “Paráda, kupte si to” , ať dostane zase něco dalšího – pro firmy je to ten nejlepší způsob reklamy, protože followeři na sociálních sítích blogerkám stále ještě věří daleko víc, než těm krátkým reklamním spotům, ve kterých čas od času otravuje nějaký ten film.

Blogerky v tomto směru splachují zadarmo svoji značku do kanálu. V době, kdy máme na výběr z většího množství produktů tíhneme podvědomě ke značce, které věříme. Když vydá nový šampon “naše” značka, sáhneme po něm daleko samozřejměji, než po produktu, který nás už několikrát zklamal – i když jsme jej opakovaně pořídili na základě rady různých blogerek. Je potřeba zdůraznit, že i blogerka je značkou, která může celkem rychle přijít o veškerý svůj kredit  – a to se ani nemusí chovat nijak hystericky.

V případě spoluprací člověk stojí před otázkou, jestli reklamu přiznat, napsat o ní na konec článku tím nejmrňavějším fontem, který editor poskytuje, nebo dělat, že mám to, co ostatní jenom čirou náhodou. Mrzí mě, že poměrná část blogerek jde cestou zatloukání. Odůvodňují to agresivním publikem a nadávkami, které musejí v případě provalení spolupráce snášet. Nemyslím si, že je to tak žhavé.

Stačí, kdyby začalo deset nejvlivnějších podle Czech blog awards jednat stejně podle jednoho mustru. Naneštěstí je ten “velký” blogerský rybník takový slepičinec, že to nejspíš nehrozí, ale to je čistě můj dojem, a může být mylný. K reklamám přidávat hashtag #ad, a přiznat se k estetickému zákroku místo toho, abychom hrály tirády o černobílém dramatickém konci, protože se potřebujeme na insta stories objevovat v županu skrz hojení operace prsou, a potřebujeme ty tři měsíce nějak odůvodnit. Tak sehrajeme s kamarádkou super blamáž o internetovém trollovi, který o nás publikuje hanlivé články, my se psychicky zhroutíme, a po zahojení jizev po skalpelu ohlásíme slavný návrat. Na co takové kašpařiny, když stačilo říct: “Vzala jsem nabídku na operaci, protože mi to pomůže cítit se líp” ?

Že jsou blogerky komerčně dost úspěšné ještě neznamená, že by byly skutečně profesionální hráčky. Už jsem zmiňovala, že mi připadá smutné to prostředí, kdy se i třicetiletá blogerka tím hašteřením a zapíráním chová maximálně na patnáct. Chybí tady proud, který by obchodně blogovací sféru profesionalizoval, a na stranu druhou zamezil firmám vykořisťovat blogerky házením produktů zadarmo bez jakékoliv platby za poskytnutou službu. Pořád ale máme moc blogerek, které nahradí jednu jedinou, co bezplatné snížení svojí vlastní značky odmítne, a tak nemají manažeři důvod hledat jakýkoliv jiný model, nebo nedej bože počítat s tím, že i té blogerce musejí za propagaci zaplatit. A ne, poskytnout jí svůj vlastní produkt pro ně není relevantní výdaj.

Blogovat eticky chce v tomto směru daleko víc, než jen živit svoji touhu po nových produktech. Etika blogerky by neměla skončit v mega tašce z parfumerie, kterou dostanou jednou za čtvrt roku všechny blogerky, a firma do ní naháže všechno, co neprodá. Hamižnost a přetlak mladinkých blogerek, které s tím množstvím věcí neumějí zacházet stojí za tím, že je o “odpadní PR” takový zájem, a neochota regulovat diskuzi pod svým vlastním článkem nebo videem může za strach ze svých vlastních followerů. Co kdyby na mě  začali řvát, že jsem se opovážila přidat k příspěvku značku #ad?

Líbil se ti článek? Nezapomeň jej sdílet na sociální sítě! Děkuji 🙂

Autor Andrea V.

Jsem blogonomádka se zkušenostmi s mnoha projekty. Všechny svoje pokusy používám ke vzdělávání a k pobavení nejen kolegů, ale i všech, kteří mají zájem nahlédnout do hlavy bláznovi do psaní :) . andrea@vysvobozena.cz

20 komentářů u „Jak poznat profesionální blogerku?“

  1. Sue Diamond říká:

    Priznám sa, že som na tento článok klikala veľmi opatrne a so zmiešanými pocitmi a očakávaniami, čo v ňom asi bude napísané. Nakoniec som viac než milo prekvapená. Som veľmi rada že to, čo si myslím a čo hovorím už zopár rokov, konečne hovoria aj iné blogerky a to pekne nahlas. Z blogosféry a blogeriek sa stala jedna veľká žumpa, v ktorej sa predbiehame, kto má viac spoluprác, kto dostane viac vecí zadarmo, kto prvý vyskúša veci, ktoré ešte ani nie sú v obchodoch. Na spolupráci so značkami by nebolo nič zlé, keby to nebolo postavené na vykorisťovaní poctivých blogerok. Robíme to zadarmo, lebo je to naše hobby, lenže potom príde niekto, kto by sa tým chcel živiť a zrazu zistí, že pri tak ohromnom množstve blogerok vlastne nemá šancu zarobiť si ani na suchý rožok, lebo vypýtať si pár desiatok eur za recenziu je v našich končinách nehorázna drzosť. Na jednu blogerku, ktorá odmietne pracovať zadarmo je tu päťdesiat ďalších, ktoré mile rady využijú túto jedinečnú príležitosť. A keby len to, ale najsmutnejšie na tom je práve to, že pochvália každú blbosť, ktorú im niekto zadarmo strčí pod nos. No a čo, že potom tu máme tínedžerky testujúce produkty proti vráskam pre ženy v zrelom veku, noačo že dostávame make-up o tri odtiene tmavší, je predsa zadarmo takže je automaticky skvelý. Veď pravda sa v tej rýchlosti, akou chrlíme ďalšie a ďalšie (ne)sponzorované recenzie, vlastne po chvíli aj sama stratí… Pre mňa vrcholom komerčnosti blogerok bolo obdobie, kedy polovica blogerok testovala parfém do záchoda. A zhodou okolností si to ako inak všetky “kúpili samé, lebo ich to zaujalo na internete” – to musel mať predajca sakra radosť keď v priebehu týždňa “vypredal” celý sklad. Asi ten hajzel-parfém mali radšej testovať na sebe, možno by aj prebil ten zápach ich prehnitých komerčných osobností 😀

    1. Andrea V. říká:

      Děkuju 🙂 To nekritické chválení všecho, ať je to co je, mě taky pořádně irituje 🙂

  2. Catherine Black říká:

    Zajímavý článek. Souhlasím s tím, že by člověk neměl brát úplně vše, co se mu dostane pod ruku. Sama bych ty své spolupráce zvládla spočítat na prstech jedné ruky, ale za tím co prezentuji si stojím. Nedovedu si představit najednou začít dělat recenze třeba na ponožky nebo na taxi, když mi to vůbec nic neříká a ani to nezapadá do konceptu jen proto, že člověk něco dostane. V poslední době jsem začala označovat posty, které jsou nějakou formou spolupráce. Přijde mi to fér.

    1. Andrea V. říká:

      Souhlasím – označit ty příspěvky je to nejmenší. Zvlášť když si člověk za těmi produkty doopravdy stojí.

  3. Bára říká:

    Přijde mi, že často profesionalita chybí oběma stranám. Zaráží mě, když mi nabídne spolupráci e-shop s oblečením, i když jsem tematicky úplně jinde. A znovu se zarazím ve chvíli, kdy vidím, že nabídku přijaly blogerky, které jsou tak daleko od sekce beauty jako já.

    1. Andrea V. říká:

      Vim – taky jsem tu nabidku dostala. Myslim, ze nekomu jen staci dostat se na internet

  4. Teri Jans říká:

    Já se pořád (i skoro po roce), orientuju v celém tom “novém” blogo světě, který se od mého prvního blogu, založeného v roce 2006, podle mě změnil. Teď to všechno ani nestíhám sledovat. Nicméně, tvoje články mají hlavu a patu, to je super, protože mi moc pomáhají, se v tom úplně neztratit.

    Nesleduju žádné “mainsteram” blogerky, takže moc o spolupracích nevím, ale je fakt, že sem tam zahlídnu někoho propagovat jednu věc za druhou, a to mi trochu vadí, a co mi vadí ještě více, je, když blogerka pořád jen poskytuje recenze, a od klasických článků úplně upustí, protože jí to asi nevynáší, a nic nepřináší, nebo nevím. Určitě jsem pro přiznání spolupráce :)!

  5. Affilák říká:

    Blogovou scénu moc neznám, ale přinesu sem pohled na totéž z příbuzného oboru. Jsem z prostředí affiliate marketingu. To je propagace za provizi. Je to podobné, jen se to spíš než přes blog dělá na anonymních webech tvářících se jako oficiální weby propagovaných značek. Nedávno jsem u sebe na blogu sepsal článek na téma, že už propaguji jen ty produkty, které si sám dobrovolně platím. Je to přesně, jak píšeš. Sami jsme značkou, která může snadno přijít o kredit.

    Stejné je to třeba u Youtuberů. Najednou ve videích i na Instagramu vidím, že všichni hrají Scratch Wars (stojí za tím velká finanční skupina, takže asi nabízí spolupráci všem), a že všem se najednou zalíbila hračka Nintendo Labo. I bez přiznání proma je mi jako návštěvníkovi jasné, o co jde. Jestli tě to potěší, tak to nefunguje tak dobře, jako upřímná propagace například své vlastní značky produktu.

    Vnímám dva typy marketérů. Jedni dorostou do velikosti publika, které je uživí a pak hned nadšeně kývnou na všechny spolupráce. Druzí naopak po bodu, kdy je propagace začne živit, začnou mnohem pečlivěji volit, koho propagovat. Mohou si to už dovolit.

    Určitě souhlasím s tvým článkem, ale nemám z toho těžké spaní. Vnímám to jako přirozený proces v každém oboru. Taky je to přirozená selekce. Věřím, že kdo svým jménem propaguje cokoliv, ten o váhu svého jména přijde. Pokud jde o blogosféru, ať si holky užijí 5 minut slávy a rád si počkám na to, až se tu 1 až 2 plně profesionalizují a půjdou vzorem. Jsem optimista.

    1. Andrea V. říká:

      Mas pravdu – je to normalni proces 🙂 vcetne toho, ze ted vsechny youtuberky znaji jenom kosmetiku ze Sephory, a co jim nekdo neposle zadarmo je “nechytne za srdicko” a “neprobehne ta emocionalni reakce mezi mnou a produktem, takze smula” 🙂

  6. Lucie říká:

    Skvěle napsané! Bloguji 2 roky a abych byla upřímná, ze začátku jsem taky brala spolupráce výměnou za barter a to proto, že jsem byla ráda, že si mě vůbec někdo všimnul! Nicméně jsem se posunula dál, utvořila si pravidla, ceník a prostě za tím si stojím, ať je spolupráce jakákoliv. Musím značku znát, mít s ní vlastní zkušenost a vždy doporučuji jenom to, s čím jsem já sama spokojená. Bartry už beru vyjímečně, nepotřebuji, aby se mi doma povalovaly hromady krámů…
    Ale je to v dnešní době hrozně těžké, jak jsi psala, když si řeknu o peníze, najednou firma nemá zájem protože se jim “zázrakem” ozvaly další blogerky, které mají “výhodnější” podmínky… Takže tak, nevěším hlavu, blog jsem nezakládala kvůli spoluprácím 😉

    1. Andrea V. říká:

      Souhlas!! Clovek je nadseny, ze si jej vubec nekdo vsimnul. Jestli znackam nevadi, ze maji propagaci “jenom” od patnactiletych holcicek, prosim …

  7. Antea říká:

    Souhlasím s Tebou. Čas od času nějakou spolupráci mám, ale pečlivě si je vybírám a co mě nezajímá neberu. Takže jsou to převážně jen knížky a bio kosmetika, ale alespoň nemám pocit, že se zaprodávám 🙂

    1. Andrea V. říká:

      Je fajn spolupracovat se znackou, ktera blogera bavi. V soucasne dobe ale bavi vsechny vsechno – vcetne syru a parfemu do hajzliku 🙂

  8. Petra říká:

    Mě spíš přijde divné, že někdo kývne na nabídku spolupráce na výrobky, které mu nevyhovují nebo jsou nekvalitní jen kvůli penězům.
    Je to otázka vkusu. Někomu přílišná spolupráce nevadí a rád si čte o nových výrobcích, někdo takový blog přestane sledovat, protože to je jen a jen reklama.

    1. Andrea V. říká:

      Nevadi mi blogy vylozene o recenzich, pokud neni vsechno “naprosto uplne super, i kdyz to nekomu nemusi sedet, ale kazdy jsme jiny a za me top” . Proc to ty zenske delaji? 🙂

  9. Deni říká:

    Fajn článek. Je to určitě pravda a upřímně, já reklamní články zas tolik nemusím. A díky za to přirovnání s košem kosmetiky. Chápu, že holky, které si na tom postavily “jméno” zkrátka tu kosmetiku berou a hodnotí, ale když každý druhý den čtu, jak je která rtěnka skvělá a kterej pudr nejlepší, vlastně už ani nevím čemu věřit a mám pocit, že každá věc kterou si dá na obličej je úžasná – což tak asi určitě nebude. Nehledě na to, že buď se a) jedná o nějakou šíleně levnou a nekvalitní kosmetiku, která jen toužila po reklamě a nebo b) přesně naopak je to tak drahá a exkluzivní věc, že za to většina holek, zejména studentek tolik peněz zkrátka nedá..

    1. Andrea V. říká:

      Nektere fashion blogerky pridavaji outfity tak, aby zenske nemely pocit, ze museji mit porad neco noveho. U beauty kolegyn jsou dva mesice pravek, a co rekly si uz zhusta nepamatuji.

  10. Platan říká:

    Pokračovanie : Ako spoznať profesionálneho bloggera 😛 Ale nie, vidím, že Tvoje postrehy môžu byť aplikované na obe pohlavia 🙂 Najjednoduchšie to majú bloggeri, ktorí spolupráce nemajú 😀

    1. Andrea V. říká:

      Píšu jako ženská, ale samozřejmě jde všechno vztáhnout i na chlapy 🙂 . Podle mě to mají nejjednodušší blogeři, kteří se za svoje spolupráce nestydí, a nepokoušejí se s nimi čarovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *