Virtuální zápisníček

Znovuzrození

Něco se stalo.
Mě normálně nebaví hrabat se v šablonách a předělávat web.

Pokud byste netušili, o čem se bavím, překutávání webovek byla posledních deset let moje velká obsese. Bavilo mě to, nedokázala jsem si představit svoje stránky v jedné grafické podobě, hrála jsem si s vizuálem a co týden jsem zvládla kompletně předělat celý design. V dobách blog.cz to bylo složitější, tam jsem si grafiku i kreslila. WordPress už fungoval na bázi šablon, PHP neumím a kódovat se mi nechtělo, ale i tak jsem zvládla překutat dost věcí, když na to došlo.

Jemnohmotně

Získáš jenom to, co si necháš vyrůst

Když jsem začala se studiem jemnohmotných záležitostí, přišla mi na mysl jedna otázka: Jak mám poznat, že mi něco je, když to, co denně dělám považuju za normální? Konkrétně se jednalo o emoce, o určité obsesivní chování a pár dalších záležitostí, které ke mně patřily co si pamatuju.

Virtuální zápisníček

Co vlastně dělá fotografa fotografem?

Poslední týden jsem se v rámci optimalizace svého Facebooku přidala do několika skupin, které souvisejí s Nikonem nebo s focením. Kromě velkého překvápka, kolik lidí používá vyšší modely naprosto samozřejmě z druhé ruky a nestydí se za to (jaký to rozdíl oproti fotografickým webům) jsem zjistila, že u fotografů, kteří se věnují fakt focení a míň řečem existuje jedna základní poučka: někteří lidé řeší až moc kraviny.

Virtuální zápisníček

Po zimě má přijít jaro

Udělalo se tak chladno a zima, až se jednomu nechce nikam vytahovat nos. Přitom dopoledne bylo vesměs fajn; na zimní podmínky bylo celkem teplo a nezalézalo to pod kůži. Občas si říkám, že nejsem běžný fotograf – že nejraději fotím pod mrakem, ale nemůžu přece poznat, jestli světlo mám nebo ne, když mě nejvíc inspirují “divné” světelné podmínky. Dneska mi došlo, že to poznám na sobě: Nechce se mi nikam ven, a na tu zimu koukám jenom opatrně zpoza okna.

Fotodeník

Pohádka ze Strání

Přibližně 26 kilometrů směrem k hranicím se Slovenskem leží ukrytá mezi několika kopci obec Strání-Květná. Tam, kde je u nás v nížině centimetr tajícího sněhu mají u bývalého hraničního přechodu na Slovensko nasněženo tři čtvrtě metru a nikde ani náznak toho, že by sníh chtěl dolů.

Fotodeník

Bílé prázdno

Je to už nějakou dobu, co jsem nestrašila s foťákem mezi vinohrady. Nikon D3100 si tak vysloužil poslední, bonusové focení. PPL se trochu zdrželo, tak mi náhradní kolega dorazí trochu později než jsem počítala.