Alue K. Loskotová: Svítání

Alue se psaní knížek zalíbilo, a ve své druhé knize si pro změnu zkouší roli kouče. Pro svůj web v minulosti vytvořila Kurz Sebelásky, který pro knižní vydání víc rozvedla, a který tvoří drtivou část celé knihy. Od minula se změnilo málo; A5 formát, těsnější řádkování, hodně textu v knize i slušná korektura, kterou až na pár použitých tvarů slov a zájmen nepoznáte od profesionální. Je pravda, že v knize zůstaly nějaké tvary slov a vazby vět, kterým by slušela trocha úpravy, ale jinak není knížka nic, za co by se měla Alue, tvoříce ji vlastně za svoje zdroje přímo na koleně, stydět.

“Svítání” je spíš pokračování merche pro fanoušky; napovídá tomu množství osobních vsuvek od Alue. Fanoušci vlastně na Alušiných příbězích o tom, jak se měla jako dítě a jak musela utéct a zůstat sama bez rodiny vyrostli. Když člověk čte všechny dostupné zdroje, udělá si obrázek sám o tom, co se vlastně stalo. A rodiče, kteří už měli co do činění s pubertálním dítětem se zasněnou povahou, kdy se sny a puberta kloubí dohromady, budou mít ještě přesnější představu o tom, co se dělo a co se vlastně stalo v okamžiku, kdy šestnáctiletou Alue přesvědčil sedmdesátiletý člověk, aby nechala školu školou a odešla s ním pryč od rodiny. Nicméně, čemu věří Alue, tomu věří fanoušci, a v dikci nastoleného trendu se nesou všechny vsuvky, použité v knížce.

Co se týká zvolené kategorie, kniha má “vyléčit” osoby, kterým nějakým způsobem ublížila jejich minulost, osoby, kterým chybí v životě pevný směr a mladým lidem, kteří stojí na startu a rádi by do začátku nějaké vedení. Pro osobu, která má potíže se sebou samotnou bude zvolený materiál vhodný. I když si myslím, že vzhledem ke zvolené distribuci, kdy si všechno včetně reklamy obstarává autorka sama, se knížka dostane hlavně k fanouškům nebo k lidem, kteří mají přátele, co se o Alue zajímají.

Člověka “nepostihnutého” tím, kdo Alue je nejspíš odradí to, co příznivci berou za největší plus: Alušiny osobní vsuvky. “Svítání” je na trhu už nějakou dobu, a od “civilů” , kteří ji četli je nejčastěji slyšet, že jim slečna Alue připadá jako arogantní Mesiáš, který se sám považuje za nepostradatelného. Trochu tvrdý soud; nicméně v okamžiku, kdy bloger zavře knížku hned po předmluvě, protože se mu udělá špatně z energie Alušina projevu, který dýchá přes stránky, nemůžeme s klidem říct, že je to kniha pro širokou veřejnost. Ostatně zacílení knihy, stejně jako její produkce jenom nahrává jejímu pohybu v “sektě Alue” , pro kterou taky bude platná.

Třetí část knihy obsahuje podle autorčiných slov sadu speciálních návodů přímo od autorky. Jedná se o konspirační teorie, sesbírané po internetu. Pokud bych chtěla produkovat knihu mezi širší veřejnost, neovlivněnou kultem Alue, letěla by třetí část jako první. Paradoxně je až na konci knížky nejlépe poznat, kdo Alue vlastně je – konspirátorka a apokalyptička, která už za anděly definitivně zavřela dveře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *