Inspirace

5 nejčastějších důvodů blogovací krize

Blogerský zásek je krátkodobá nemožnost napsat “schopný” článek. Je období, kdy nám chodí nápady i články do zásoby, a jsou následně dny, kdy se nedokážeme přinutit sepsat kloudnou větu, nebo životaschopný nápad. Pokud je člověk zvyklý psát i něco jiného, než “jen” blog, zjistí snadno, jestli se blok týká i ostatních textů, nebo jenom blogu. Každý ale není zároveň spisovatel, a tak se můžeme zeptat, které jsou ty nejčastější důvody zamrznuté inspirace.

Moje zájmy jdou jinam

Nemůžeme čekat, že nám půjde činnost, které jsme se přestali pravidelně věnovat. Blogování je jen třešnička na dortu, a texty na blogu jen malá část, která z blogerovy propisky (nebo klávesnice) vznikne. Je častější blok u lidí, kteří píšou jenom to, co musí (jednou za měsíc článek na blog) , než u blogerů, které vídáte nad popsanými materiály dennodenně. Psát pravidelně a často je jeden ze základních způsobů, jak zrezivělá blogovací kolečka rozhýbat.

Přestali jsme číst

Na poličce se nám kupí knížky. Některé máme neotevřené, některé jsme načali, a po několika málo stránkách je nechali “na potom” . Čtení a psaní je vzájemně provázané, a to neplatí jenom pro vstřebávání slovní zásoby a gramatických pravidel. Člověk, který nečte knížky většinou nemůže napsat román.   A bloger, který nečte nic dalšího, plodí svoje další příspěvky na sílu a ztuha.

Špatné podmínky a podněty k ničemu

Proklikávání internetových diskuzí, řešení bulvárních médií a sbírání drbů? Lidé se tomu naučili říkat “Prokrastinace” , ale výraz samotný je jenom pokus zabalit neochotu k činu do ušlechtilejšího hávu. Dokud se jako pisatel “živíte” konzumací jednoduchých a skandálních zpráviček, je daleko větší pravděpodobnost, že místo vašeho obvyklého stylu sepíšete další bulvární plátek.

Neochota věnovat blogu čas

Dokud si nesednete ke svým poznámkám a nezačnete se hrabat ve svých nápadech a posledních článcích, nemůžeme se o vytvoření článku bavit. Málo klasických “volnočasových” blogerů si vykoleduje vyhoření z přemíry předchozí práce, a tak se spousta blogerských záseků schová do jiných trablů v realitě, nedostatku času na čtení článků a knížek, a na základě ne-čtení a potíží ve vlastním životě jakákoliv neochota sednout k blogu a cokoliv napsat.  Přitom podmínka je jediná: začít.

Autocenzura špatným směrem

Jistá míra schopnosti uvažovat střízlivě je důležitá pro většinu blogerů. Část z nich ale došla tak daleko, že svoje články “zařízne” jako nevyhovující přímo v době vzniku v hlavě. Ano to nepřijde na papír; ani zcenzurovaný článek, ani samotné téma nebo myšlenka, která nápadu na článek předcházela. Přitom část z takto zrušených příspěvků by stačilo nechat odležet, později se k nim vrátit, a myšlenku z článku znovu zpracovat. Úplně jinak, úplně znovu a třebas i úplně z jiného úhlu, ale že je samotný článek špatný ještě neznamená, že se nedá zrecyklovat myšlenka nebo jedno z témat, která se v původním textu objevovala.

Blogovací zásek ve svojí podstatě znamená prázdno v hlavě, co se týká vlastních nápadů, a nešikovnost při psaní, když se v rámci odblokovávání rozhodnete zpracovat cizí námět. Obojí souvisí s pochody v naší hlavě a se stavem naší psychiky.

Cesty, kterými  “all time” blogeři eliminují neschopnost psát, jsou

  • pohyb (je potřeba rozhýbat mozek a dodat mu kyslík)
  • pravidelnost (denně si sednout a psát; cvičení dělá mistra, platí to i v tomto směru a nikdo netvrdí, že všechno co napíšete musí nutně ven)
  • vzdělávání se v oboru (dodávat mysli nové a nové podněty k přemýšlení, a pustit do svojí hlavy různé názory a čerstvý vítr) .

 

S rozhodnutím blogovat víc, než jen jednou za čas podle aktuální inspirace, se pojí nutnost revize mentální hygieny a pracovních návyků. Hobby sportovec si vystačí s talentem a vášní; profesionál musí přidat práci a konzistentní výsledky.

Líbil se ti článek? Nezapomeň jej sdílet na sociální sítě! Děkuji 🙂

Autor Andrea V.

Jsem blogonomádka se zkušenostmi s mnoha projekty. Všechny svoje pokusy používám ke vzdělávání a k pobavení nejen kolegů, ale i všech, kteří mají zájem nahlédnout do hlavy bláznovi do psaní :) . andrea@vysvobozena.cz

11 komentářů u „5 nejčastějších důvodů blogovací krize“

  1. Bára říká:

    Pravidelnost – přesně tak. To je to jediné, co na mě zabírá. Sice nemám čas psát (na blog) každý den, ale od chvíle, kdy jsem si řekla, že prostě každou sobotu bude článek, se mi bloguje o dost líp. A nápady přichází samy a včas. 🙂

    1. Andrea V. říká:

      Ano – je zajímavé, že to tak funguje, že člověk pravidelně ví, kam sáhnout 🙂

  2. Čerf říká:

    Mně se osvědčilo ušít si na sebe bič z pravidelnosti: Prostě každou neděli např. musí vyjít Nedělní miniglosy. Nejsou nápady? Neexistuje! Prostě musí být. No a takový pevný bod pak rytmizuje celý další život blogu. Na druhou stranu si umím dobře představit, že se objeví mnohem důležitější aktivity, než je blogování, a pak se samozřejmě blog odebere (nikoli z lenosti) do ústraní, však to není pupek světa :-).

    1. Andrea V. říká:

      Jasně – ten blog není mnohdy tak důležitý.

  3. Platan říká:

    Autocenzúra je veľmi zaujímavý koncept, ktorý som si neuvedomil kým som si ho tu neprečítal napísaný čiernym na bielom. Ono je to možno najnebezpečnejší dôvod zo všetkých lebo si ho človek nemusí uvedomiť 😛

    1. Andrea V. říká:

      Dokud člověk neví, že něco jako “automatické zamítání nápadů” může přerůst v chronickou vrtalitidu, může se leccos přihodit 🙂

  4. Catherine Black říká:

    Upřímně řečeno bych měla spíš blok, pokud bych měla psát několikrát do týdne, než v případě, kdy sama uznám, že mám nějaké téma. Ale možná jsem výjimka potvrzující pravidlo.

    1. Andrea V. říká:

      Sama na sobě jsem si ověřila, že co je moc, to je příliš, a to i u článků na web. Chce to najít rovnováhu.

  5. Kája říká:

    Psalo se mi dobře… Až dosud. Vlastně jsi zase vydala článek, který je pro mne aktuální. Mívala jsem články předpřipravené, jen čekaly na svou dobu. Posledních pár týdnů jsem na nic neměla náladu. Ani na psaní. Nápady by byly, ale realizace mi nešla. Sekala jsem se po prvním odstavci. Teď jsem to snad nějak překonala. Hurá! 🙂

    Pohyb skutečně psaní pomáhá. Kolik článků jsem už vymyslela při běhu… 😀

    1. Andrea V. říká:

      Jsem ráda, že se ti tématy takto trefuju do noty 🙂 . Člověk potřebuje provětrat hlavu čas od času, a to jak obrazně, tak doopravdy 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *