Letošní fotopodzim beru archiv útokem

Sychravé počasí, zataženo, zima a lezavo všude kolem bývalo několik posledních let tím nejlepším důvodem, proč s focením zase do jara praštit. Letos na tom jsem líp: na pátek odpoledne mám v diáři zanesenou poznámku: “Zkusit jít udělat pár obrázků” , tak se ve čtyři seberu, a zataženo ne-zataženo půjdu ven. I kdyby to mělo znamenat vzít s sebou velký deštník a jít fotit s deštníkem, jako jsem to už jednou udělala. Nakonec ty fotky nedopadly nejhůř.

Letošní rok je ve znamení útlumu, aspoň to tak vidím. Začátkem roku jsem si dala za úkol dokončit soubor o Vnorovech (to znamená udělat finální výstup) , a dál jsem si užívala to vzduchoprázdno, které se rozhostilo v mých kreativních kanálech. Abych byla upřímná, měla jsem k řešení hromadu jiných věcí, a v tomto směru bylo korigování jistých osobních neřestí daleko důležitější materiál, tak dostal foťák na nějakou dobu červenou. Mobil jsem s sebou měla pořád, důkazem je ostatně moje aktivita na Instagramu. Čas od času jsem zachytila zajímavý obrázek, který jsem potkala na svých cestách, a ani archivy nemám tak úplně prázdné, ale řekněme si to upřímně – být fotografkou vypadá trochu jinak 🙂 .

Patnáctého srpna jsem psala článek o teleobjektivu. O Tamronu 70-300 mm na fullframe. Uváděla jsem termín dva až tři měsíce. Rýsuje se mi krásně konec října; v září jsem kupovala Happy Planner, ze kterého jsem nadšená, a matnou paletku od Affect Cosmetics, což mi z rozpočtu krapet ukouslo. Ale tentokrát jsem byla při plánování chytřejší, a nechala jsem si ve finančních rozpisech trochu “vzduch” – chytrá to holka 🙂 .  Plus pár knížek, a to se podepíše zaručeně. Tak mi nějak proletělo hlavou, že by se mi hodila spolupráce s nějakým knižním vydavatelstvím – to by byla, myslím, jedna z typu reklam, která by se mi i líbila 🙂 .

Aktuálně mám v zrcadlovce ještě nepřetáhnuté snímky z česání hrušek. Začalo to vlastně tři týdny zpátky, když jsem řádila s žebříkem a košíkem na jabloních, jenže ten den jsem se na focení vykašlala. Když jsme prakticky totéž naplánovali s hruškami, věděla jsem už, jaké fotky chci. Zároveň jsem česala po čtvrté hodině odpoledne, což v kombinaci s podzimem znamenalo začátek krásného světla.

Dva měsíce zpátky jsem si vytáhla z knihovny všechny čtyři svoje bichle od Freemana o focení. Moc se toho nezměnilo; stále se mi moc nechce fotit podle tabulek, tak jen leží v polici a čekají, až si na ně vzpomenu. Ráda bych napsala, že je tam mám skrz naplánované studium, ale pravda je taková, že mě knížky začaly pomalu vytlačovat, a já je ze všeho nejdřív chci všechny vyskládat a zjistit, co s tím množstvím můžu vůbec dělat. Pryč nechci dávat nic; možná se něco do putovního regálu ve Veselí na nádraží objeví, ale příliš šancí tomu nedávám. Spíš budu muset vyklidit něco jiného někde jinde, a ty knížky trochu pouklízet 🙂 .

 

« »

© 2017 Vysvobozená.cz. Theme by Anders Norén.

%d blogerům se to líbí: