Ahoj Rhiannon,

možná se to nezdá, ale v poslední době se mi celkem solidně kouří z hlavy. Doteď bylo to nejtěžší, co jsem potřebovala ručně napsat, série klikacích ikonek, a teď se najednou hrabu ve zdrojovém kódu celé šablony. Začalo to asi týden zpátky; šablona Worldstar se mi začala zdát přece jenom “trochu” přeplácaná a složitá, a vzpomněla jsem si na všechna ta svoje: “Kdyby tak ta šablona byla širší/užší/ s větším fontem” z doby, kdy jsem měla na WordPress.com blog.

Prošla jsem šablony, které se mi líbily nejvíc, jenom měly nějakou tu mouchu navíc, a vybrala jsem si Twenty Eleven, kterou jsem si trochu rozšířila – z 1 000 px šířky na 1 150 px, a blok článku na samostatné stránce jsem zvládla rozšířit z 590 px v základu na 690 px aktuálních. Už je to přece jenom lepší, ale pořád mi vrtá hlavou, jak by se ten článek mohl rozšířit, aniž bych měla na úvodní stránce zobrazené články napříč přes menu.

Jedenkrát jsem Twenty Eleven celé resetovala (přihlásila se na svůj účet u Endory a vymazala složku s tím schématem ze Správce souborů) . Cíleně – protože jsem se zasukovala ve “zdrojáku” , a už jsem nevěděla, co jsem odkud smazala, že se mi to zobrazilo tak. Následně už jsem byla chytřejší: pořídila jsem si zálohu souboru style.css a následně každého, do něhož jsem hrabala, a do dnešního dne služeb těch souborů využila asi šestkrát 🙂 .

Na internetu existuje víc webů jedoucích na Twenty Eleven, které vypadají tak, jak chci já po tom svém. Dokonce tam mají i napsáno, jak toho dosáhnout. Jenže mně to nějak nefungovalo a šablona se sveřepě držela na těch necelých 700 pixelech, které mi “povolila” . Nakonec jsem se původně rozhodla nechat to tak, jak to je teď, a než pozjišťuju víc dat o zdrojovém kódu ke svojí šabloně dát si chvilku pauzu.

Na to, že jsem se css a html doteď pořádně nevěnovala, jsem si zvládla přehodit záhlaví po svém (Twenty Eleven v základu nepovoluje nahoru místo textu logo, tak jsem musela “trošku” upravit příslušný zdrojový kód), odmazat přebytečné bílé okraje a zakázat zobrazování vyhledávacího pole nahoře v záhlaví (zase přes css, protože “nakliknout” to nejde) . A to všechno bez vážnějších zádrhelů. Ta stránka nade mnou dlouho vítězila, jenže nadarmo se neříká: “Strom se pozná po ovoci” .

Našla jsem na síti stránku, která vypadala přesně podle mojí představy, a měla v článku něco jako návod. Vzhledem k viditelným výsledkům jsem se zaměřila na zkoušení. Bylo to celkem drsné, protože samozřejmě nikdo nikam nenapsal co s tím, co nechat, co smazat a kam a co má jít, ale nakonec jsem to zvládla 🙂 . Vycentrování titulku článku na prostředek jsem zvládla zase bez zádrhelů sama. Jen s občasnou výpomocí Googlu; jak ty jednotlivé značky nepoužívám, přestávám mít přesný přehled 🙂 .

Chvíli jsem přemýšlela, že tu stránku zase zúžím na 1 000 px, ale když jsem si to zkusila, zjistila jsem, že je to na mě vážně moc úzké, tak webovky zůstaly  někde mezi – 1 100px šířka, a 930px pro samotný článek na samostatné stránce 🙂 . Tak jsem si celé Twenty Eleven překopala po svém, a můžu se věnovat článkům 🙂 .

Andrea V.

P.S.: Já si ale fakt nedělám srandu 🙂 🙂