Nultý level blogování

Před časem jste mohli na každém třetím kroku zakopnout o blogera. Dnes se situace nezdá jiná; jen si myslím, že se zájemci “rozprskli” po různých sociálních sítích, tak nehrozí velký přetlak jednoho média, a celá nabídka se zdá rovnoměrnější. Když nechcete, nekoukáte na Youtube, a tím pádem vás minou různé youtuberské kauzy. Když nechcete, nenainstalujete si Instagram, a móda načinčaných magazínových fotek vás mine.

Číst dál “Nultý level blogování”

4. adventní neděle: Co poslouchat na Vánoce?

Klasické koledy si pamatuju naposledy někdy ze základní školy.  Nepatřím mezi osoby, které si je pouštějí během Vánoc, i když je jedna, která mi nedává spát. Spinkej, už spinkej, můj synečku … Jenom ji nemůžu najít nikde nahranou 🙂 .  Druhou půlku prosince inklinuju ke klidnější hudbě, ta ale mívá spíš rysy popové až klasické.

Číst dál “4. adventní neděle: Co poslouchat na Vánoce?”

Pravidlo dvou přesmyček

Psychologové s oblibou říkají, že na co se člověk zaměří, to najednou vidí všude kolem sebe. Nebývá problém zaměřit se na nějaký jev, a následně si ohýbat okolní realitu podle toho, co mám sledovat a co mi má vycházet. Lidské smysly jsou denně bombardovány jedenácti miliony vjemů. Mozek pokaždé vybere jenom ty nejrelevantnější (ty, které spadají do oblastí, jenž mají naši aktuální pozornost) . Proto se není čemu divit, že si člověk zvládne “vytvořit” prakticky jakýkoliv svět, který jej napadne.

Číst dál “Pravidlo dvou přesmyček”

Zvracet už nepotřebuju

Ahoj Rhiannon,

letos to nevypadá, že bych některý ze svých cílů “skrečovala” . I když se to podobá nákupu mého makroobjektivu od Tamronu (tak nějak s odřenýma ušima a všelijak) , nakonec jsem dokutala i web. Jeden by si řekl, že za takových podmínek to nemůže platit. Tyto těžce vydobyté cíle mi ale dávají daleko víc vnitřní síly, než bych si sama bývala řekla.
Číst dál “Zvracet už nepotřebuju”

3. adventní neděle: Být s lidmi, kteří si naši pozornost zaslouží

Celý rok je složený z každodenní rutiny, která je jakousi sloučeninou pozic “Chci” a “Musím” . Adventní čas je jediné období roku, kdy na nás ze všech stran útočí patetičnost a energie nazývaná “Duchem Vánoc” , a proto je nejvyšší čas zamyslet se, na které lidi ve svém životě zapomínáme, a kterým věnujeme až příliš velkou pozornost. Ne že bychom je mohli opustit úplně; s některými se třeba střetáváme v práci, a nechceme svoje místo tak úplně opustit. “Jenom” si jejich zvyklosti bereme až příliš osobně, a vkládáme do nich energii, kterou si od nás nezaslouží a která by byla využitá daleko lépe někde úplně jinde.

Číst dál “3. adventní neděle: Být s lidmi, kteří si naši pozornost zaslouží”

Uherské Hradiště v adventním

Prosinec patří mezi měsíce, kdy mi fungovat potmě zůstává jako jediná možnost. Čtyři hodiny odpoledne ještě nejsou tak pozdní čas, ale když má člověk o půl páté komplet tmu, najednou zjišťuje, že se muselo setmět tou dobou, kdy jeden seděl v autobuse. Vánoční výzdoba v Uherském Hradišti pak vynikne dvojnásob. Něco jsem už přidávala na svůj Instagram; rozhodla jsem se, že snímky přidám i v krapet větší podobě 🙂 .

Číst dál “Uherské Hradiště v adventním”

2. adventní neděle: O dárcích

První dárek, na který si pamatuju byla knížka. Encyklopedická knížka pro děti, kterou jsem dostala u babičky. Byla jsem hodně malá, nachladila jsem se, a tak jsem Vánoce strávila vesměs v posteli. U babičky, protože se mnou nechtěli moc šachovat. Nenapravitelný knihomol se jednoduše pozná, i když si teď nedokážu vybavit, že bych dotyčnou knížku někde v poslední době  viděla. Bude zahrabaná v archivech buď v jedné knihovně, nebo v druhé.

Číst dál “2. adventní neděle: O dárcích”