Co je vlastně aura doopravdy?

Když jsem se včera večer dostala k pasáži, kde autor knížky vysvětloval důležitost poznání svého vlastního těla, zaujaly mě tam myšlenky ohledně hmotného a nehmotného, ohledně duše a samotného těla. Ezoterici se velice často zabývají jenom duchovním. Když už zmiňují svoje vlastní hmotné tělo, tak jenom v té lehce pejorativní podobě, která mluví o neschopnosti dostat se do páté dimenze.

Pokračování textu Co je vlastně aura doopravdy?

Na druhé straně barikády

Na jednu stranu může celá ta věc kolem psaní článků vypadat hodně složitě. Těch  věcí, které je potřeba zařídit – může se zdát, že prvků, které ovlivňují výsledný pocit autora z tvorby je daleko víc, a zvládat všechno dohromady chce kvalifikovaný sehraný tým. Moje zkušenosti mi ukázaly, že to nemusí být tak žhavé – ve skutečnosti je řada náležitostí podružná, a ten pocit spokojenosti, který by si bloger přál nemusí pocházet z šablon a nastavení.
Pokračování textu Na druhé straně barikády

Extrémní přecitlivělost

Přehnaná citlivost je něco jako křišťálové, případně indigové děti. Vyprávějí se o tom báje, nejde to pořádně rozeznat od rozmazlenosti a zhýčkanosti a když se objeví někde u jemnohmotných „učitelů“ dotaz směřující k přehánění, přečtete si, že je „ten přecitlivělý“ lepší než ostatní, protože se mu otevírají „jemnohmotná tykadla“ , a že by bylo úplně nejlepší řešit to postupnou naprostou izolací ode všech. Guru vám sice napíše: „Vybírej si přátele pečlivěji“ , ale to máte jako s „Chew and split“ a orhorexií: nejdřív plivete jenom tučné maso a postupně začnene vyplivovat víc  a víc věcí.
Pokračování textu Extrémní přecitlivělost