Úhel pohledu: O „inspirovaných“ vůních

Začalo to asi měsíc, možná už dva zpátky: na Youtube jsem narazila na pár recenzí na vůně, které zněly nějak takto: „Nejvíc mě štve, když si v kufru rozflákám nějaký svůj drahý a oblíbený parfém. Narazila jsem na způsob, jak to obejít: firma XYZ vyrábí vůně, které voní naprosto stejně jako ty moje oblíbené drahé, jenom jsou všechny ve stejném flakonu a stojí tři stovky“ .

Romana Frangipani na svém webu psala, že lidé by neměli být zatahováni do válek o fejky. Neměli by být vystavováni odpovědnosti za hlídání duševního vlastnictví, a měli by se řídit jenom svým vkusem a svými finančními limity. Ten zbytek by podle Romany měl spočívat na bedrech firem. Jak těch „postižených“ , tak těch „parazitujících“ .  Na jednu stranu to chápu. Na stranu druhou mě vytáčejí hlášky, které dané levnější alternativy staví na úroveň těch „značkových“ , jenom prý „neplatíte drahý obal, je tam všude stejný, a neplatíte přirážku za značku“ .

Kdyby už nic, dokážu s Romanou Frangipani najít společnou řeč ve zbavení civila odpovědnosti znát všechny detaily ohledně Shiseida a Lutense ve smyslu Féminité du Bois, a nechci po nikom, aby věděl, že Vuitton má dělat kabelky z jednoho kusu látky, a tím pádem pravý Vuitton bude mít vzory na jedné straně „vzhůru nohama“ , a ten zbytek má být dobrý akorát tak na grilování špekáčků v létě.

Nemůžu ale obejít, když se někdo pokouší tvrdit, že jediný rozdíl v tekutině je ten, že je v jiném flakonu. Nehodlám teď vytahovat povídačku se „speciálně citlivým nosem na vůně“ ; podobné výmluvy používají lidé, kteří s parfémy příliš do styku nepřijdou, a nejsou tedy zvyklí a jejich nos není dostatečně „vyčichaný“ . Jediné, co pak snesou je vůně slabšího rázu, a fakt, že ty parfémy nemohou cítit dávají do souvislosti s extrémně vyvinutým čichem, a z nosu dělají svoji přednost. Levnější obsah vůně logicky znamená levnější použitý materiál. Pokud necítíte rozdíl – OK. Rozhodně ale není dobré generalizovat a tvrdit, že tam není nikde rozdíl.

Shánět Hermése a Lutense a nezjednodušit si práci drogerkou? Kdo by to nebral? Můj problém je v tom, že Rise Up od Beyoncé cítím na kůži dvě hodiny, a Aguilery na mě vydrží hodiny tři. Nepatřím mezi lidi, které by bavilo každou půlhodinu tahat flakon, a jednoduše moje kůže nepatří mezi materiály, ke kterým by ten levnější základ vůně věrohodněji přilnul. Nikomu ale high-end nenutím, a stejně tak neplánuju tvořit petici za zrušení všech firem, které parazitují na vývoji a nápadech cizích lidí, a profitují prakticky jenom z toho, že naprosto nejsou schopní vymyslet cokoliv svého.

Jediné, co mi vadí jsou ty zaužívané hlášky, které v reklamní kampani říkají: „Jediný rozdíl mezi Chanelem No.5 a naší vůní Číslo 224 / Neplést se Chanelem je v tom, že my máme levnější obaly a neplatíte za razítko, jinak to bereme ze stejné fabriky jako Šaneláci“ .  Ano, ráda věřím, že základ vůně naberou v továrně někde v Egyptě, a ten zbytek rozmíchají v obyčejném lihu. Jinak si ale nemyslím, že by jejich počin byl cokoliv jiného, než krádež nápadu, s nímž přišel Beaux Ernest v roce  1921. Jak už ale zaznělo: toto si mají hlídat značky. Nevěřím, že nemají páky na to, aby zakázaly prodej prakticky jejich nápadů, které někdo prodává „pod cizím razítkem“ , mám-li si vypůjčit filozofii lacinějších firem.

Když to tak vezmu kolem a kolem, na jednu stranu i chápu, proč ty parazity giganti trpí: zezačátku člověk většinou nemívá finance na utrácení, tak si koupí napodobeninu. Když se mu osvědčí, začne mu šťourat v mozku červ, který mu nedá spát, dokud neporovná originální produkt, který má být „inspirací“ pro ten fejk. U vůní se ale skrývá jeden mega-podraz: parfémy jsou každé jiné, a moc záleží na přesném poměru a přesných látkách. Zhusta se stává, že ti „fejkaři“ vyrobí klon, který není stejný, ale konkrétním ženám přijde daleko lepší, než původně zamýšlený originál (aneb Pohádka o Andrei a FM Group číslo 26 / Neplést s béžovým vibrátorem od Naomi Campbell) .  To je pak docela dost těžký průšvih; čpí vám to laciným lihem na kilometry daleko, ale ta vůně je naprostý unikát, který nikde jinde nejde sehnat …

 

2 názorů Přidej svůj
  1. Paráda to jsem ani nevěděla. Já mám doma originální vůně nejraději mám od Huga Bosse ale momentálně spíš používám od Armaniho Si. 🙂

    merlinit.blog.cz

    1. „Si“neni spatna vune. Mam La Nuit Tresor od Lancome, ktera ma byt podobna a pomerne se u me drzi 🙂

      P.S.: smazala jsem jeden z duplicitnich komentaru. Byly stejne, nechala jsem ten s odkazem na tvuj blog, tak aby ses nelekla 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *