Když někdo uklízí

Ahoj Rhiannon,

od druhé půlky listopadu se beztak ději zajímavé věci. Ani si nejsem vědomá, že bych měla dělat něco jinak, ale něco se sune směrem, o který se snažím už dlouho. Delší dobu jsem nechávala foťák ladem, spíš jsem ještě pořídila nový mobil a učila se fotit s ním, ale minulý týden jsem poprvé po dlouhé době dostala chuť vyrazit ven se zrcadlovkou. Že toho z vánočního Veselí moc nezbyde, když je venku světlo a vánoční osvětlení nesvítí jsem zjistila až na místě, ale stejně projít kolem a zachytit pár obrázků byla věc, která mi už hezky dlouho nedělala tak velikou radost.

Dost možná jsem tu pauzu od Nikona potřebovala, protože najednou cítím úplně stejné „propojení“ s tou zrcadlovkou, jako kdysi, když jsem se s ní učila fotit. Mimochodem, letošní prosinec je to rok, co mám makroobjektiv. Na jeden ze svých prosincových článků jsem použila makrofotku vánoční ozdoby, kterou jsem pořídila jako testovací s novým objektivem. Nemůžu si pomoct, ale stejně mi nejvíc sedí pevná skla, a jako cestovní nebo pohotovostní krátký setový objektiv (18-55 mm) . S tím svým nejstarším sklem jsem se sžila bezkonkurenčně nejvíc.

Mám teď víc kabelek, než u mě bývá zvykem. Navíc jsem se naučila nakupovat trochu dražší kabelky, a nedávno jsem zjistila, že mi ten kousek za 600 Kč drží už třetím rokem a vypadá stejně jako nový. Hodně kabelek znamená čas od času změnit tašku, a dobře víme, co v kabelce po týdnu či dvou používání vzniká. Už jsem si všimla, že moje snaha nosit v  kabelce víc větších taštiček a mít uvnitř pořádek vzala brzo za své. A minulý týden jsem zjistila ještě něco: v tom systému vcelku pravidelné změny tašek se někde ztratil můj pohotovostní notýsek na poznámky, na články a na kdeco dalšího.

Jinak, u mě je pěkně hloupý nápad vyhazovat z tašky potřeby na psaní. I co jsem u počítače celkem často, jak tak spravuju web, články a sociální sítě, pořád jsem člověk, který funguje na tužku a papír a absence notýsku na poznámky v tašce u mě znamená, že se mi uvnitř zavazadla velice rychle nakupí papírky a papíry s různě načmáranými nápady a vnuknutími. Nemusím říkat, že na takovém v okolí sehnaném lístečku nemám dost místa na doplňující záležitosti a všímám si, že když mám něco přímo na svoje poznámky, zvládám být konkrétnější, nápad víc rozvedu a posléze se mi také líp píše.

Jenže vysvětlujte to člověku, který si zrovna mění tašku, třídí věci a říká si, že se bez toho sešitu na poznámky obejde 🙂 . Neobejde – aspoň tedy já ne 🙂 . Stejně ale pohledám všechny ty větší kosmetické taštičky ,a trochu si pořádek udělám.  Přece jenom měla ta hromada chlívečků svoje velké kouzlo .

Andrea V.

Nové články do e-mailu

Nechce se vám číhat na každý můj nový článek? Přihlaste se k odběru novinek, a budu číhat za vás 🙂 .

Autor

Andrea V.

Půlka žurnalistky, která má v oblibě lehčí sloupkovité útvary, půlka ezoteričky, které se stále míchají do věcí jemnohmotné principy. To, co z toho vzniká je takový lehký osobitý mišmaš ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *