Jiří Jilík – Žítkovské čarování

O žítkovských bohyních jsem naposledy nějak závažněji věděla na základní škole, když jsem četla Gabru a Málinku od Amálie Kutinové. Gabra a Málinka tráví na Žítkové svoje prázdniny, a kouzlo kolem bohyní jim nedává spát. Od té doby jsem pokaždé párkrát něco zaznamenala v tisku nebo v Enigmě, ale tím to skončilo. Knížka Jiřího Jilíka mě upoutala v knihkupectví, tak jsem si ji pořídila. Aniž bych pořádně věděla, co od knížky čekat a do čeho jdu.

Jilík uvádí i svoje přechůdce, kteří téma žítkovských bohyní zpracovávali před ním. Jedná se také o materiály klidně sto let staré; tím se zachovalo daleko víc autentických zkušeností a dobových popisů, než když by měl Jilík sbírat data dneska. Asi nejblíž má knížka k žurnalistickému odvětví. Jilík několik let osobně sbíral materiál a k jedné z posledních bohyní jezdil, tak se dočtete o „čarování“ přímo z první ruky. Uvádí dost materiálu na to, aby si každý mohl vytvořit názor sám. V situaci, kdy byl nejbližší doktor několik dnů cesty a většina obyvatel Kopanic byla chudá, tak se takový místní polo-psychiatr, polo-doktor rozhodně hodil, i když lékaři ve spojení s faráři nemohli (a nemohou) přijít bohyním na jméno.

Nejcennější práci vidím jak v osobním sbírání zkušeností s bohyněmi, tak v procházení sto až dvě stě let starých archivů a vybírání a přetiskávání zajímavých postřehů a cizích názorů na samotné „bohyňování“ . Publikace tak není jednostranná. Ani pro skeptiky, ani pro ty, kteří na kouzla žítkovských bohyní věřili a věří. Ve výsledku je to polo-reportáž o hledání a navštěvování bohyně, a napůl se jedná o výtažek z místních kronik. Navíc druhá edice knížky vyšla i s přílohou, která sestává z dopisů čtenářů prvního vydání. Celé dílko tak nadbylo konkrétními zkušenostmi, jak si je pamatují často starší lidé, kteří bohyně ještě osobně zažili.

Nové články do e-mailu

Nechce se vám číhat na každý můj nový článek? Přihlaste se k odběru novinek, a budu číhat za vás 🙂 .

Autor

Andrea V.

Půlka žurnalistky, která má v oblibě lehčí sloupkovité útvary, půlka ezoteričky, které se stále míchají do věcí jemnohmotné principy. To, co z toho vzniká je takový lehký osobitý mišmaš ...

1 komentář u „Jiří Jilík – Žítkovské čarování“

  1. Tuto knihu mám ráda. Žítkovské bohyně si zaslouží pozornost. Když už je minulý režim zlikvidoval, měly by alespoň zůstat ve všeobecném povědomí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *