Co má bloger v hlavě?

Zrovna jsem ve stádiu, kdy mám vyházené 2/3 obvyklého materiálu, a jak už to v podobných případech bývá, místo dalších témat mám jenom černou díru. Když se dlouho zaměřím jedním směrem, tak mám celkem dost problém uvažovat v jiných kolejích. Když jsem tedy odpárala kosmetiku, recenze jako takové a hustější sledování „mainstreamových“ blogů, mám najednou velké problémy vymýšlet něco dalšího. Ta témata jednoduše nejsou v hlavě, protože hlavní blogerský proud plyne krapet jiným směrem.

Zůstaly mi Útržky z notýsku, alias „sloupkové“ články a seriál pro letošní rok, Povídání o andělech, a první dva dny po vytřídění menu lišty nahoře jsem vážně myslela, že budu pár měsíců fungovat jenom na dvou článcích týdně. Rozhodila jsem si je tak nějak rovnoměrně půl na půl …. a třetí den mě napadla další rubrika! Neházím nic do žita a věnuju se svým novým nápadům, s tím, že jsem pomalu připravená na stav pěti článků týdně, jako to bývalo jednu dobu s publikačním plánem jeden den = jedno pevné téma.

Myslím, že jsem přišla na to, proč existují blogerky, které narovinu říkají, že nesledují nikoho dalšího. Není v tom ani povýšenost, ani arogance; jenom je velice snadné sklouznout do kolejí módních trendů a naučit se uvažovat v kolejích „povolených“ mainstreamových témat. Je to velice lákavé pro firmy a pro média, ale už je to méně lukrativní pro blogery, kteří chtějí psát originální materiál a věnovat se tak trochu svým vlastním nápadům.

Možná přišel akorát ten správný  čas na odbourání vnějšího světa, aspoň co se týká blogerů, a pozjišťovat co je moje a co je jenom „adoptované“ .  Najednou zjišťuju, že to, co jsem považovala za „svoje“ dost možná  moje ani není. Nijak jsem se doteď netajila faktem, že kosmetiku na blog zařazuju díky vlivu ostatních kosmetických blogerek. Když už jsem zjistila, že ty sáhodlouhé elaboráty na téma: „Proč nepotřebuju vlastní web“ , nebo: „Proč mi nevadí, že jsem Vysvobozenou z WordPressu smazala“ jsou de facto jenom hlodání „nasraného“ červíka v mojí vlastní hlavě, mohlo mě zároveň i napadnout, že to psaní recenzí na kosmetiku a na knížky může být velice dobře „posednutí“ módním trendem; něco jako když jsem pět a více let zpátky viděla na internetu grafický blog a najednou začala grafičit taky.

Jsou jednoduše věci, které bloger v hlavě sice má, ale nepatří ani k němu, ani k jeho práci. Podpásovky a anonymní nadávky v komentářích řadím do stejného šuplíku, ale to by už bylo zas na další článek …

Nové články do e-mailu

Nechce se vám číhat na každý můj nový článek? Přihlaste se k odběru novinek, a budu číhat za vás 🙂 .

Autor

Andrea V.

Půlka žurnalistky, která má v oblibě lehčí sloupkovité útvary, půlka ezoteričky, které se stále míchají do věcí jemnohmotné principy. To, co z toho vzniká je takový lehký osobitý mišmaš ...

3 komentáře u „Co má bloger v hlavě?“

  1. S tím počtem zveřejněných článku jsi vážně dobrá. Momentálně se mi v hlavě rodí jeden článek za druhým, ale pět článků týdně bych vydržela dva nebo tři týdny.

    1. Mně na tom nejvíc vadil nedostatek kreativity – jak jsem měla článek chystat na každý den, tak mi chyběl ten prostor na samotné kreativní psaní. Básničky jsem měla napsané, fotky jsem měla nafocené, tak jsem vlastně jenom přidávala jako robot a to se mi nelíbilo 🙂 . Aktuálně jsem na třech článcích za týden, ale nevylučuju, že přibudou další nápady 🙂 .

  2. Úplná pravda. Ja sledujem len pár ľudí, ktorí ma zaujali. Inak čítam to, čo ma zaujme. Snažím sa venovať ale tomu čo ma baví a snažím sa to robiť dobre. Jediné, čo ma vie ale.. rozľútostiť?.. asi.. nie je kritika, ale urážanie. Necháem, koľko zlého sa v ľuďoch berie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *