Andělské příběhy s botama

„Andělské dámy“ jsou beztak zajímavá stvoření. Na jednu stranu říkají, že vnímají od malička bytosti ze světla a energie, které později identifikují jako anděly. U malého dítěte by člověk čekal, že řekne přímo to, co vidí. Proto jsou podobné osoby poměrně důvěryhodný zdroj informací. Na stranu druhou – pokud má existovat tolik destruktivních entit, kterými nás esoteriční „učitelé“ neustále straší, kde jsou potom v líčení oněch andělských dam právě ty „breberky“ ?

Alternativci s oblibou operují s tvrzením, že když nebudeš na destrukci myslet, nebudeš si ji přitahovat a breberky na tebe nebudou moct. V tomto směru mě zaujal příběh z knížky „Schody do nebe“ od Lorny Byrne. Žili byli asi sto až dvě stě let zpátky dva milenci. Muž byl synem bohatého obchodníka, žena byla z chudé rodiny a mužova rodina se zděsila, když zjistila, s kým se jejich syn schází. Antikoncepce nulová, tak se hned z prvního milování narodil špunt a katastrofa byla na světě.

Otec-obchodník pobláznil celou vesnici (která beztak z velké části pracovala pro něj, tak jim ani nic jiného nezbylo) , že kdo bude milencům pomáhat, ten u něj končí a nezaměstná jej. Nakonec miminko utopili v řece, jeho matku umlátili a co se stalo s otcem dítěte nevím, ale moc dlouho svou rodinu také nepřežil.

Já vím, že slovo „anděl“ pojme daleko víc, než si konvenčně vychovaný člověk dokáže představit. Ale hned první věc, která mě zarazila byla očividná destruktivita toho příběhu, která sálala z každého slova. Tak destruktivní příběh v knize o andělech? Lorna Byrne beztak měla zatím v každé svojí knížce nějaký podobný „chyták“ . Druhá věc je Lornino pokračování příběhu. Když byla Lorna malinká, přišli za ní duchové těch milenců a řekli jí, že je vyvolená a že je musí vysvobodit. Když je neočistí a neodvede do světla Lorna, tak nikdo.  Tito duchové se Lorně nastěhovali domů a celých dvacet let se jí zjevovali, i když z nich měla strach a děsila se jich.

Třetí zádrhel přišel, když se dále v knize objevilo líčení, jak za Lornou přišel na terapii muž, který se prohlásil za pra-pra-pra-pra- potomka jednoho z vrahů těch milenců. Že jeho život stál za prdlačky, než se mu v nedávném čase začalo znovu dařit. Uvedená doba se Lorně zhruba shodovala s časem, kdy došlo k odpoutání duchů.

Bytost, která se Lorně představila jako anděl Michael řekla, že ji musejí naučit hromadu věcí, ale mají na to velice málo času, aby mohla na všechno přijít postupně sama, tak jí musejí posílat i jobovky. Když pominu, jak moc je ten příběh destruktivní, nemůžu přehlédnout, že Lorně „andělé“ tvrdili, že je povinná ty duchy v domě vydržet, poněvadž je  vyvolená (jak vám někdo začne tvrdit, že jste vyvolení, hodně rychle utíkejte), a druhá věc: skrz muže, který k Lorně přišel na terapii se nám pokoušejí vsugerovat, že jsme zodpovědní za všechno, co naše rodová linie spáchala klidně 400 let zpátky a tím pádem i když my za nic nemůžeme, musíme nést „trest“ za těžká provinění vůči Vesmíru, která mají na svědomí úplně jiní lidé.

Ty knížky jinak vůbec nejsou zlé. Jen jsem zatím v každé z nich našla podobného záškodníka, který jako trn prolézá celou knihou a který tvrdě vybočuje z „andělských principů“ , jak se nám jej pokoušejí dostávat do hlavy o pár stránek dál. Nutit člověka, že něco musí, protože je jediný na světě, je věc, která mi z principu nesedí. Ty řeči o vyvolenosti a celý ten skrytý syndrom Boha, který se v tom ukrývá není věc, kterou bych si od „andělů“ představovala. Pokud to „anděl“ doopravdy je …

Nové články do e-mailu

Nechce se vám číhat na každý můj nový článek? Přihlaste se k odběru novinek, a budu číhat za vás 🙂 .

Autor

Andrea V.

Půlka žurnalistky, která má v oblibě lehčí sloupkovité útvary, půlka ezoteričky, které se stále míchají do věcí jemnohmotné principy. To, co z toho vzniká je takový lehký osobitý mišmaš ...

1 komentář u „Andělské příběhy s botama“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *